Turistické cíle v okolí obce Úvaly

Gotický kostel byl postaven r. 1508. Patřil původně k opevněným kostelům. R. 1848 byl kostel silně poničen požárem. V l. 1860 a 1912 byl opraven do dnešní podoby (v pův. podobě zůstal jen presbytář). Při přestavbách byla objevena tajná chodba a náhrobní kámen kněze S. Reisingera z r. 1585.

Kostel sv. Jana Křtitele je historizující architektura z r. 1862 na místě staršího renesančního kostela. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněný jako kulturní památka ČR.

Římskokatolický klasicistní farní kostel sv. Jana Nepomuckého byl vybudován v letech 1770-1781. Ve 20. století rozšířen kůr. Ve věži je zvon ulitý brněnským zvonařem C.K. roku 1745. Součástí církevního areálu je i fara

První zmínka o kostele pochází z r. 1582, kdy byl vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. V letech 1769-1772 vznikl nový barokní jednolodní farní kostel, který navrhl architekt Jan Karel Hromádko. Na vnitřní výzdobě se podíleli sochař Ondřej Schweigl a malíř Martin Johann Schmidt.

Současný kostel sv. Jiljí byl založen v gotickém slohu někdy v 1. polovině 14. stol. snad na místě staršího chrámu. V pozdějších staletích byl několikrát upraven a rozšířen. Součástí církevního areálu je i barokní fara z 18. století.

Pozdně barokní kostel sv. Jiří a sousední fara (čp. 37) jsou zřejmě nejstaršími stavbami obce. Byly postaveny v l. 1783 - 1785 pravděpodobně podle návrhu Karla Jana Hromádky, v období rozkvětu panství za vlády rodu knížat z Dietrichsteina. Od roku 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské postaven Léta Páně 1740 na místě gotické kaple pro odvrácení moru a v r. 1791 opatřen pevnou čtyřbokou věží. Na výzdobě jednolodního raně barokního farního chrámu se podílel známý barokní sochař Ignác Legelacher.

Kostel zasvěcený sv. Markétě vystavěný nad vsí je zmiňován již v roce 1222. Dnešní pozdně barokní stavba pochází z roku 1784 a má gotické jádro. U kostela umístěny památkově chráněné plastiky, které původně stávaly v obci.

Léta Páně 1582 byl starší středověký chrám rozšířen a dne 27. června 1583 vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem II. Pavlovským. Na přelomu 17.-18. stol. byl kostel barokně upraven. V 60. letech 18. stol. přistavěna věž. Z téže doby pochází také barokní fara.

Vznik kostela bývá kladen do konce 15. století. Za třicetileté války byl poničen, následně opraven a znovu vysvěcen r. 1672. Současnou barokní podobu chrám získal snad v 1. pol. 18. století, kdy došlo k obrácení dispozice celé stavby. Kostel dnes slouží jako farní chrám farnosti milovické.

Kostel sv. Petra a Pavla pochází z 1. pol. 13. stol. V průběhu staletí několikrát přestavován, naposledy v 19. stol. Z té doby pochází charakteristická neogotická věž. V severní zdi kostela pozdně románský portál.

Pozdně barokní kostel sv. Rozálie s farou byl postaven ve třetí čtvrtině 18. stol. Autorem stavby byl nejspíše stavitel a architekt Jan Karel Hromádko. Kostel slouží římskokatolické církvi jako kostel farní. Fara je nyní využívána jako penzion.