Technická stavba z konce 18. století postavená ve stylu Maurské vodárny, zapadá do koncepce lednicko-valtického areálu, kterého je nedílnou součástí. Objekt sloužil jako technické zázemí zámku a parku, nyní je technickou památkou.
vinařský dvůr s lisovnou; Piaristický dům; Dům spisovatelů
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Mikulov
Původně vinařský dům s lisovnou s jádrem ze 17. století. Upraven raně barokně v 1. polovině 18. století - dle tradice spojován se zdejšími Piaristy. Ve 2. polovině 20. století přestavěn a využíván k ubytování jako Dům spisovatelů. Hodnotná raně barokní atiková fasáda. U začátku křížové cesty na SK.
ostatní - brána, opevnění, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Mikulov
Středověké městské hradby pocházejí již ze 14. století. V 16. století doplněny o okrouhlé dělové bašty na východní straně. Dochována většina východního úseku a část renovovaného severního úseku hradby.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Mikulov
Zámek přestavěný z románského hradu. V 16. a 17. st. renesančně upravován. V r. 1718 vyhořel a byl barokně přestavěn. Zdržoval se tu Napoleon a v r. 1866 zde bylo podepsáno prusko - rakouské příměří. V r. 1945 poškozen požárem, poté zrekonstruován.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Lednice
Dominanta lednického parku vznikla 1797–1802 dle projektu arch. Hardtmutha jako jedna z prvních čistě vyhlídkových staveb v českých zemích. Údajně nejvyšší minaret v neislámské zemi, doklad počátků orientálních inspirací ve střední Evropě.
mlýn - vodní, chátrající, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Vodní mlýn postavili roku 1575 habáni (novokřtěnci), v roce 1906 jej postihl požár. V současné době chátrá. Nejzachovalejší je barokní brána mlýna z 18. století se sochou sv. Floriána.
Feudální sídlo nebo strážní opevnění, jehož vznik je datován na počátek 14. stol., bylo podle archeologických nálezů využíváno i v období husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1978-1980 byla celá oblast zatopena při vzniku vodního díla Nové Mlýny a místo se ocitlo na dně Věstonické nádrže.
hradiště, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Klentnice
Zaniklé hradiště na Stolové hoře (458 m), která je součástí Pálavských vrchů. Osídlení datováno do doby kolem 700 let př.n.l., kdy zde lid velaticko-podolské kultury vystavěl opevněné sídliště. Výskyt mohyl únětické kultury.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Nejdek
Pohansko u Nejdku bylo osídleno již v eneolitu, poté v době bronzové, době laténské a v časně slovanském období. V 9. století zde vzniklo raně středověké velkomoravské nížinné hradiště o celkové ploše asi 23 ha. Jeho zánik je kladen do 10. století.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Klentnice
Nepatrné zbytky zdiva markraběcího hradu. Založen po r. 1368 k ostraze severojižní cesty překračující Dyji u Mušova, r. 1380 prodán Liechtensteinům. Dobyt a zničen husity mezi lety 1420 a 1425. Dochovány terénní zbytky a střep zdi neznámé budovy.
Jedna ze staveb Lednicko-valtického areálu. Původně postavená pro chov ovcí, později využívána na chov koní. Směrem k rybníkům kruhová rotunda, v níž je salónek s nástěnnými malbami, který měl sloužit panstvu.
pomník, památník, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj
Obelisk postaven r. 1798 na paměť mírové smlouvy mezi Rakouskem a Francií uzavřené r. 1797 v italském Compo Formiu mezi císařem Napoleonem Bonapartem a arcivévodou Karlem Habsburským. Jedná se o jehlan na čtvercovém soklu o celkové výšce 23 m.