Turistické cíle v okolí obce Sedlec

Klášter františkánů vznikl r. 1487 obnovou budov pův. kláštera minoritů (z r. 1286). R. 1529 byl pobořen Turky, r. 1541 byl opuštěn. R. 1692 byl řádem znovu osídlen a vystavěn vč. kostela. R. 1803 byl klášter zrušen, r. 1807 prodán a kostel byl stržen. V l. 1872-1919 zde byla úspěšná rolnická škola.

Kapucínský klášter založený v r. 1611 kardinálem Františkem z Dietrichštejna. Tvořil společný areál s loretánskou Svatou chýší a kostelem sv. Anny – dnešní Dietrichštejnskou hrobkou. Zanikl spolu se Svatou chýší po požáru v r. 1784.

Klášter postavil řád Milosrdných bratří v l. 1662-1668. R. 1968 byl postaven chrám sv. Augustina (r. 1673 přistavěny věže; r. 1873 zvýšeny). V l. 1890-92 proběhla velká přestavba konventu a nemocnice. R. 1931 byla přistavěna nová nemocnice. R. 1948 znárodnění budov. Dodnes slouží jako nemocnice.

První piaristická kolej v rakouské monarchii byla založena r. 1631 kardinálem Františkem z Dietrichštejna na místě staršího špitálu. Kostel přistavěn r. 1640. Klášter zrušen r. 1950. Vzácné fresky F. A. Maulbertscheho a sochy od W. Trägera.

Vyhlídkový objekt v podobě antické kolonády s korintskými sloupy a sochami nad Valticemi vystavěný z popudu Jana Josefa I. z Liechtenštejna na památku jeho otce a bratří v letech 1810 - 19 dle projektu stavitelů J. Hardtmuha a J. Kornhäusela.

Chrám stojí na místě pův. kostela z 13. stol. Se stavbou začal r. 1631 arch. Giovanni G. Tencalla zřejmě dle projektu Karla Eusebia z Lichtenštejna. R. 1638 se u dokončovaného kostela zřítila klenba, stavbu převzal r. 1641 Ondřej Erna. S přestávkami byl kostel budován do r. 1674, kdy byl vysvěcen.

Barokní kostel byl postaven na místě pův. kostela ze 14.stol., který byl zničen r. 1623. Koncem 17. stol. nechal Fridrich z Oppersdorfu postavit nový kostel, původně bez věže (u fary byla zvonice), věž byla postavena r. 1883. V l. 1993-94 byl kostel opravován. Od r. 2003 je stavěna nová přístavba.

Původní českobratrský kostel postaven v roce 1564. Po vypuzení nekatolíků přestavěn v letech 1765–67 na katolický v pozdně barokním stylu. V roce 1925 provedena jeho oprava a v roce 1966 nově vymalován interiér.

Novogotický kostel z režných cihel s výraznou kopulí dal postavit v l. 1895–1898 kníže Jan II. z Lichtenštejna jako náhradu za starý kostel z r. 1339. Kostel včetně zařízení interiéru navrhl dvorní architekt Lichtenštejnů Karel Weinbrenner. Stavbu provedla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera.

Pozdně barokní kostel sv. Anny vznikl r. 1811 přestavbou starší kaple ze 17. stol. V r. 1818 byla přistavěna věž. Drobné úpravy proběhly ještě koncem 19. a 1. polovině 20. stol. V letech 1991-1992 došlo k výrazným úpravám interiéru.

Římskokatolický farní kostel svaté Barbory, jehož stavba byla dokončena v r. 1658 v pozdně renesančním slohu, nahradil původní gotický chrám zničený r. 1426 husity. Nynější kostel vznikl barokní přestavbou r. 1742. V roce1829 následovala ještě klasicistní úprava hlavního průčelí.

Původně románský kostel z 13. století byl kolem r. 1400 rozšířen o gotické kněžiště a věž. Zvony pocházejí z 1. poloviny 16. století. V 18. století bohatě vybaven interiér. V kostele jsou vzácné barokní varhany z r. 1826 od Ignáce Reinolda, žáka Josefa Silberbauera ze Znojma.