Turistické cíle v okolí obce Sedlec

Ves založil rod Sirotků, po jejich vymření v r. 1306 přechází na Dobeše z Bechyně. V r. 1417 Boček z Kunštátu přepisuje ves s pustou tvrzí Liechtenštejnům. V r. 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu. V r. 1533 přecházejí na Žerotíny. Ve 3. čtvrtině 16. století bylo doplněno ren. křídlo.

V barokní zámek přestavěli Habsburkové roku 1762 starší tvrz. V roce 1918 se zámek stal majetkem státu. Dnes je sídlem soukromé společnosti a je částečně komerčně využíván.

Vodní dílo Nové Mlýny na řece Dyji je soustava tří na sebe navazujících nádrží, které byly vybudovány v letech 1975–1988. Slouží převážně k rekreaci, rybolovu, ochraně ptactva a zčásti jako protipovodňová ochrana kraje. Prvotním cílem mělo být zavlažování okolních polností, což se z velké části neuskutečnilo.

Dřevěná rozhledna z roku 2007 výšky cca 7 m s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 3 m na návrší mezi vinohrady. Z rozhledny je kruhový rozhled na nejjižnější části Moravy, na oblast kolem Pálavských vrchů, Novomlýnských nádrží a Břeclavsko.

Terénní pozůstatky rozlehlého trojúhelného hradu (hradiska) obehnaného mohutnými valy mezi Novomlýnskými nádržemi a Dolními Věstonicemi. V 11. a 12. století byl správním, vojenským a duchovním střediskem kraje. Archeologicky doloženy základy kostela z 11. století.

Vrchnostenský barokní vodní mlýn postavený v 18. století byl majetkem Lichtenštejnů, kteří jej vlastnili až do konce 2. světové války. Později hlavní budova sloužila jako knihovna a rozhlas. Po r. 1990 prošel rekonstrukcí, po níž slouží jako penzion.

Židovský hřbitov ze sedmnáctého století. Obřadní síň, domek hrobníka a ohrazení hřbitova jsou postaveny z režného zdiva a glazovaných poštorenských tvarovek. Areál opraven v 90. letech 20. stol. na náklady města Břeclav.

Na židovském hřbitově v Mikulově se pohřbívalo přibl. od pol. 15. stol. do r. 1938. Nejstarší náhrobky jsou z r. 1605. Tento židovský hřbitov je jedním z největších v ČR, nachází se zde cca 4000 náhrobků. Při vstupu na hřbitov stojí obřadní síň, postavená r. 1898 arch. Maxem Fleischerem.