Turistické cíle v okolí obce Velké Pavlovice

Barokní kostel z let 1721-1725; údajně rozšířený z původní kaple z roku 1670. Jednolodní stavba obdélného půdorysu s předsunutou mohutnou hranolovou věží v západním průčelí. Památkově chráněný.

Novogotický římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele byl vybudován v letech 1893-1894. Dne 21.10.1894 byl slavnostně vysvěcen. Kostel je cennou umělecko-historickou památkou.

Od r.1487 stávala na místě dnešního kostela kaple sv. Ondřeje, povýšená r. 1503 na farní kostel. Roku 1700 vystavěn nový kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Při stavbě využito zdivo původního kostela, věž vystavěna nová. Kostel rozšířen v roce 1875.

Farní kostel sv. Jana Křtitele románského původu doložen r. 1287. Dnešní dispozice pochází z 16. století, v 17. století opatřen klenbou a dostavěna sakristie s věží. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jiljí byl postaven v letech 1913-1920 u hřbitova z r. 1790. Jde o stavbu v pseudorománském slohu.

První zmínka o kostele pochází z r. 1582, kdy byl vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. V letech 1769-1772 vznikl nový barokní jednolodní farní kostel, který navrhl architekt Jan Karel Hromádko. Na vnitřní výzdobě se podíleli sochař Ondřej Schweigl a malíř Martin Johann Schmidt.

Kostel sv. Jiří ve vinařské obci Kobylí pochází z raného středověku. První zmínky již z r.1252. V průběhu let několikrát poničen a vypálen, r. 1670 obnoven. U kostela stojí unikátní obranná zvonice

Pozdně barokní kostel sv. Jiří a sousední fara (čp. 37) jsou zřejmě nejstaršími stavbami obce. Byly postaveny v l. 1783–1785 pravděpodobně podle návrhu Karla Jana Hromádky, v období rozkvětu panství za vlády rodu knížat z Dietrichsteina. Od roku 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Původní kaple pocházela z 15.stol. koncem 16. stol. přestavěna na kostel a zasvěcen sv. Jiří a sv. Mikuláši. Roku 1791 a 1885 prošel velkými přestavbami.

Kostel sv. Kateřiny ve Starovičkách je pozdně gotická stavba z 15. století, která obsahuje románské jádro z 13. století. Pozdně barokně byl upraven po r. 1848. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské postaven Léta Páně 1740 na místě gotické kaple pro odvrácení moru a v r. 1791 opatřen pevnou čtyřbokou věží. Na výzdobě jednolodního raně barokního farního chrámu se podílel známý barokní sochař Ignác Legelacher.

Kostel byl založen r. 1369 řádem templářů. Byl opakovaně vypálen a opravován (vypálen byl v l. 1645 Švédy, r. 1692 vyhořel, r. 1705 byl Uhry vypálen znovu a naposledy vyhořel r. 1778). V l. 1783-1784 byl nově vystavěn, V l. 1891-92 byl přestavěn a byla postavena dnešní věž. R. 1924 byl opraven.