Turistické cíle v okolí obce Velké Pavlovice

Barokní socha zhotovená na zakázku Marie Antonie z Liechtenštejna. Datovaná rokem 1722. Ikonograficky značně ojedinělá sochařská práce. Památkově chráněná.

Barokní sousoší sedící Panny Marie pomocné s dítětem v náručí na vysokém hranolovém podstavci doplněném volutami po stranách od význačného mikulovského sochaře Ignáce Lengelachera z roku 1724.

V parčíku západně od kostela sv. Vendelína. Datováno L.P. 1920. Na vysokém podstavci s nápisovou deskou v průčelí a ve vrcholu se sousoším Panny Marie, sv. Josefa a malého Ježíška.

Tvrziště elipsovitého tvaru u Staré Břeclavi, lokalním názvem známé jako Štymberk. Archeologickými sondami byly nalezeny střepy z 15.–16. století.

Větrný mlýn postavil r. 1870 Ignác Laštůvka z Mutěnic, dále se majitelé často střídali. R. 1890 mlýn převrhla vichřice. Poslední majitel Jan Minařík zde mlel do r. 1949. Ač byl mlýn r. 1969 opraven, v dalších letech velmi zchátral. R. 1999 byl zakoupen obcí Starý Poddvorov a r. 2003 zrekonstruován.

Unikátní dřevěná spirálová rozhledna nad vinicemi u obce Kobylí, přístupná i vozíčkářům. Dílo arch. J. Rolečka a J. Vojtěška. Otevřena r. 2018.

Suchořádská Zmola je hlavní vinařská sklepní ulička v obci Kobylí, kde se pořádají zdejší kulturní akce. V dolní části se nachází starodávný lis, zrekonstruovaný v roce 2012.

Poutní místo na vápencové vrchu bylo vybudováno postupně v 17.-19. stol. dle záměru Františka z Dietrichsteina. Unikátní areál, skládající se ze 14 kaplí, doplněných ústřední kaplí sv. Šebestiána, Rocha a Karla Boromejského, doplněných samostatnou zvonicí a kaplí Božího hrobu.

Historie Templářských sklepů je spojena s příchodem tajemného řádu templářských rytířů kteří přišli do Čejkovic ve 30. letech 13. století. Společně se stavbou templářské tvrze začala i výstavba rozsáhlých vinných sklepů.

Týnecká tvrz je zmiňována již v roce 1244 v souvisloti s Markvartem. V roce 1368 drží týnec Pavel z Holštejna. Jeho synové stáli proti králi Jiřímu a ten majetek po roce 1460 zkonfiskoval. Od roku 1528 se uvádí místo jako pusté.

Ves založil rod Sirotků, po jejich vymření v r. 1306 přechází na Dobeše z Bechyně. V r. 1417 Boček z Kunštátu přepisuje ves s pustou tvrzí Liechtenštejnům. V r. 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu. V r. 1533 přecházejí na Žerotíny. Ve 3. čtvrtině 16. století bylo doplněno ren. křídlo.

Velké Němčice jsou poprvé uváděny r. 1228. V r. 1550 je zde zmiňována zpustlá tvrz, kterou Zikmund Heldt přestavěl na hrad. V r. 1774 odkoupil Němčice Karel z Ditrichštejna. V r. 1918 byl majetek konfiskován a dodnes pronajímán. V současnosti nepřístupný.