Turistické cíle v okolí obce Předklášteří

Rozlehlé opevnění na stejnojmenném homolovitém návrší. Dochováno torzo bašty a valy a příkopy vnějšího opevnění. Stavba datována do druhé čtvrtiny 15. století, r. 1428 patřila Pernštejnům. Před polovinou 15. století opuštěna a spálena.

Hrad, přestavěný zámek. Vybudován ve 13. stol. pány z Boskovic. Po r. 1561 přebudován na renesanční zámek, za Aueršperků asi r. 1726 vyhořel. Opraven až v l. 1859-61 hrabětem Freissem v novorenesančním stylu. Dnes je na zámku domov důchodců.

Sídlo bylo vybudováno na konci 12. století nebo na počátku 13. století. Celý skalnatý hřeben byl obehnán vysokou hradbou, jejíž základy se zachovaly podnes. Byla zde vybudována i čtyřapsidová románská rotunda. Hrad byl rozbořen v husitských válkách.

Tzv. Čertova hráz dlouhá 32,2 m byla postavena v r. 1802 k zadržování vody. Její ruiny jsou připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna v období napoleonských válek. Systém byl využíván do r. 1850.

Zaniklý hrad v novodobé zástavbě, který se nacházel jihovýchodně pod dnešním kostelem kostela sv. Mikuláše. Patřil původně pánům z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě.

Devět křížů nedaleko dálnice D1 připomíná masakr svatebčanů v roce 1540.

Barokní budova z 18. století v areálu býv. klášterního velkostatku, který má své počátky ve 14. století. Sloužila jako kanceláře a byty úředníků panství zrušeného kláštera v Králově Poli. V l. 1825 – 31 sídlo Josefa Schindlera z Raczicburgu.

Zámek vybudován koncem 16. století na místě tvrze v renesančním stylu. V letech 1781 - 1799 byl klasicistně přestavěn. Roku 1808 vyhořel, ale byl znovu upraven a tak se zachoval do dnešní podoby. Zámku dominuje barokní věžička.

Zřícenina hájenky Mitrovských (podle dostupných údajů místních obyvatel). Cca 1 km za obcí Dolní Rožínka.

Původně zámecká sýpka, prvně zmiňována ve 14. stol. Následně vznešený zámek z 16. stol. Dnes škola pro děti a strašidelně-fantastická expozice s 3D kinem a více jak 20 ozvučenými a pohyblivými modely nadpřirozených a pohádkových postav.

Správní a obytná budova vrchnostenského dvora benediktýnů z Rajhradu z r. 1720, označovaná jako zámeček. V letech 1947-1950 soukromý majetek rodu Halačků, poté od r. 1952 ve správě JZD, dnes opět v rukou původních vlastníků.

V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.