Turistické cíle v okolí obce Předklášteří

Správní a obytná budova vrchnostenského dvora benediktýnů z Rajhradu z r. 1720, označovaná jako zámeček. V letech 1947-1950 soukromý majetek rodu Halačků, poté od r. 1952 ve správě JZD, dnes opět v rukou původních vlastníků.

V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.

Od r. 1745 vlastnil Drnovice rod rytířů Piati. Ti si nechali postavit panský dvůr, skládající se ze zámku a statku. V r. 1811 jej získali Dubští z Třebomyslic, kteří sídlili na zámku v Lysicích a význam drnovického zámku upadl. Po 2. světové válce byl zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu.

Nejzachovalejší barokní měšťanský dům v Tišnově. Jednopatrový dům nazývaný Peklo nebo Na Pekle je památkově chráněn od roku 1978.

Základy domu z doby pozdní renesance. Barokně přestavěn. Jednopatrový dům o 3 okenních osách. Ve štukových rámech freskové obrazy sv. Martina a sv. Jiří. Dům památkově chráněn od r. 1964.

Reliéfní stopy opevněného dvorce, opuštěného pravděpodobně již na konci 14. století, sevřený mezi dvěma přírodními úžlabinami, stojí na výběžku z náhorní planiny zvané Dvorce.

Archeologicky nepotvrzené místo tvrze na vrchu Horka, lidově zvaného Vinohrádek, přímo nad obcí Heroltice, dnes zdaleka viditelné díky vysílači.

Z písemných pramenů vyplývá, že v roce 1361 byla ves rozdělena mezi několik rodů, které sídlily na svých dvorech. Jeden z nich vlastnil v roce 1446 Vaněk Meloun z Hrádku. Zřejmě jeho syn Matěj Meloun vystavěl ve dvoře v roce 1496 obytnou budovu označovanou jako tvrz. V roce 1510 ji koupil Beneš z Vahančic a připojil nové zboží k Moravci.

Pseudoslohová rodová hrobka hrabat Dubských z Třebomyslic dokončena r. 1881 podle vlastního projektu Emanuela Dubského. Nad vchodem rodový erb. Součást tvořila kaple Povýšení sv. Kříže vysvěcená r. 1884. Po r. 1945 stavba zdevastována, farností opravena v letech 2000-2002, kaple již neobnovena.

Novogotická hrobka z červených cihel byla vybudována na lysickém hřbitově po r. 1861. Hraběnka Marie Karolína Nimptschová (1777-1861) byla více než 50 let bezdětnou vdovou a žila u své neteře Matyldy ze Žerotína, provdané Dubské, jednak v brněnském paláci, jednak na rodovém zámku v Lysicích.

Současný Jarošův mlýn postaven v letech 1937-1938 na místě starého mlýna ze 17. stol. Čtyřpatrová budova moderního mlýna znárodněna r. 1951 a v restituci vrácena r. 1991. Mlýn v provozu do r. 2002, poté zpřístupněn jako muzeum. Od r. 2002 kulturní památka ČR.

První zmínka o vesničce pochází z roku 1230. Stálých obyvatel má obec 49. Kaplička Panny Marie vystavěna r. 1899. Stojí nad Řikonínem u silnice vedoucí do Kutin, Od kapličky výhled na okolí.