Turistické cíle v okolí obce Příbram na Moravě

Údajný středověký hrad či možná ještě starší hradiště označované jako Bučín prý stávalo někde pod vrcholem kopce. Zatím však ani jedno z nich není potvrzené či lokalizované v terénu.

Téměř zaniklá tvrz. Budkovice udělovali v léno páni z Lipé, prvně zmiňovány r. 1426. R. 1522 je držel Jan z Heroltic, jemuž je r. 1530 Jan z Lipé uvolnil z manství. R. 1574 Kryštof Josef z Heroltic prodal jejich půlku Berchtoldovi z Lipé, r. 1625 připadla pánům z Lipé i druhá část. Dál se nezmiňují.

Budkovické hradiště pochází z doby železné, horákovské kultury. Leží v lese nad pravým břehem řeky Rokytné při modře značené turistické stezce a jeho rozloha činí asi 0,2 ha.

Skromné zbytky gotického hradu nad Dalešickou přehradou, založeného koncem 13. století snad Sezemou z Bukoviny. Hrad dobyt a pobořen před rokem 1417 za markraběcích válek.

Železná rozhledna - telekomunikační stožár, jenž je zároveň rozhlednou - stojí 432 m.n.m. Je vysoký 38 m, vyhlídka je ve výšce 30 m. Vystavěn r. 2002, slavnostně otevřen 30.8.2003 při příležitosti oslav výročí 650. let od založení obce.

Tzv. Čertova hráz dlouhá 32,2 m byla postavena v r. 1802 k zadržování vody. Její ruiny jsou připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna v období napoleonských válek. Systém byl využíván do r. 1850.

Nepoužívaný most na bývalé cestě k loveckému zámečku Vlčí kopec.

Zaniklý hrad v novodobé zástavbě, který se nacházel jihovýchodně pod dnešním kostelem kostela sv. Mikuláše. Patřil původně pánům z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě.

Devět křížů nedaleko dálnice D1 připomíná masakr svatebčanů v roce 1540.

Téměř zaniklá tvrz, jedna ze dvou tvrzí ve vsi Horní Lhotice. Podle nálezů keramiky se odhaduje, že se zde žilo ve 13. stol. Písemné prameny se o tvrzi nezmiňují, není tedy známo, kdo ji postavil a jaká byla její další historie.

Původně gotický hrad italského kastelového typu (14. stol.) sloužil k ochraně premonstrátského kláštera pod ním. V 16. stol. renesančně přestavěn, s drobnými barokními úpravami. Výrazná dominanta nad městem.

Správní a obytná budova vrchnostenského dvora benediktýnů z Rajhradu z r. 1720, označovaná jako zámeček. V letech 1947-1950 soukromý majetek rodu Halačků, poté od r. 1952 ve správě JZD, dnes opět v rukou původních vlastníků.