Turistické cíle v okolí obce Příbram na Moravě

nebo vyberte

Příbram na Moravě

Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO)
Nalezeno celkem 155 záznamů, 7 / 13 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Říčany
Jednoduchý jednolodní kostel, postavený v r. 1754 jako náhrada za gotický farní kostel, připomínaný r. 1349, který r. 1706 podlehl požáru. Kostel má opačnou orientaci, než je u katolických kostelů zvykem.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Lukovany
Původně jednolodní orientovaný románský tribunový kostel z druhé pol. 13. století. Na poč. 18. století nové kněžiště, zvýšeny zdi lodi, proražena nová okna a vchod v podvěží. V roce 1745 byla zvýšena věž a byla v ní zazděna sdružená románská okna, znovu odkrytá při opravě v 50. letech 20. stol.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Domašov
Jednolodní farní kostel sv. Vavřince, postaven před r. 1255. Před polovinou 16. století byla přistavěna sakristie a loď. V r. 1620 pobořen a v r. 1645 vypleněn Švédy. R. 1908 přistavena nová sakristie a sjednoceny fasády.
 Kralice nad Oslavou
470.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kralice nad Oslavou
Typický lovecký letohrádek z 19. stol. nacházející se v kralické, především daňčí oboře, sloužící k odpočinku a krácení dlouhých chvílí tehdejší náměšťské šlechty.
 Kralice nad Oslavou
410.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Kralice nad Oslavou
Zříceniny tvrze Kralických z Kralic z pol. 14. st.. Ve 40. letech 16. st. byla přebudována na renesanční zámeček. R. 1572 jej koupil Jan st. ze Žerotína. V l. 1578-1620 se stal útočištěm slavné tiskárny a knihařské dílny. Za třicetileté války zanikl.
 Kraví Hora
370.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Kuroslepy
Zbytky hradu založeného r. 1360. Vlastníkem byl Ješek z Náchoda, prodán byl Šelmberkům. Vstup byl chráněn stavbou neznámé podoby s hláskou. Dochovány jsou obvodové hradby, příkop, prohlubeň po studni, 5 m torzo hlásky. R. 1494 byl uveden jako pustý.
 kříž
420.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Železný kříž na několikrát odstupňovaném kamenném podstavci. Vyznačen na mapě z roku 1825. Postavili jej Jan a Františka Všetečkovi z Vícenic ke cti a chvále boží. Stojí na kraji pole v půli cesty mezi Náměští a Vícenicemi.
 kříž na bývalém popravišti
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rosice
Kamenný kříž, postavený v roce 1749, označuje místo někdejšího rosického popraviště. Hrdelní právo mělo město Rosice v 15. až 18. století, zrušeno bylo roku 1752.
 křížová cesta
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rosice
Křížová cesta z r. 1773 vede ke kapli Nejsvětější Trojice. Prochází dvouřadou, 300 m dlouhou lipovou alejí s lipami až 190 let starými. Zastavení tvoří trojboké kamenné jehlance s vytesanými reliéfy. Chybějící 13. zastavení supluje kamenný kříž.
 křížový kámen
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Zakřany
Křížový či pamětní kámen stojí při staré vozové cestě na Vysoké Popovice. Podle pověsti připomíná smrt dvou soků v lásce a jejich milé. Podle pověsti zde byly původně kameny tři – za každého mrtvého jeden. Asi metr vysoký kámen má vyrytý jednoduchý kříž. Nedaleko jsou boží muka z 19. století.
 křížový kámen (smírčí kámen)
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Biskoupky
Křížový kámen s vytesaným latinským křížem byl vztyčen někdy v průběhu 17. století. Podle pověsti na tomto místě zemřel francouzský voják. Křížové (s vytesaným křížem) nebo smírčí kameny (byly součástí smírčích smluv) bývaly vztyčovány v místech, kde se stal hrdelní zločin, nebo neštěstí.
 Kubův most
145.0 m. n.m.
Železná cesta
most, chátrající, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Maršov
Kubův most byl vybudován na Železné cestě v obd. středověku, kdy se na Šmelcovně těžila železná ruda a po zpevněné cestě se železnicí, po které náklady přepravovaly koňské a volské potahy, se přepravovala k dalšímu zpracování. Její starý název Eisenwerks–Bergstrasse znamená báňská horská cesta.