Turistické cíle v okolí obce Příbram na Moravě

Torzo opevnění Nové brány z roku 1572. Nová brána na jihu byla nejmladší z ivančických bran městského opevnění. Jako jediná se částečně dochovala po jejich demolici v 19. století a stala se součástí obytného domu.

Nová empírová obdélná jednopatrová radnice byla postavena r. 1851. Roku 1858 byla přistavěna dvoupodlažní romanizující věž a zřízeny hodiny, které věnovala Terezie Rahnová. Věž radnice byla silně poškozena při osvobozování Rosic v roce 1945.

Zřícenina hradu. Postaven snad ve 14. stol. některým z drobných manů třebíčského kláštera zřejmě na ochranu východních vsí kláštera. Byl patrně zničen za česko-uherských válek v druhé pol. 15. stol. R. 1556 již zmiňován jako pustý.

Nový židovský hřbitov založen v r. 1680, naposledy byl rozšířen v 19. století. Na severní straně se nachází ruina klenuté obřadní síně a původního hřbitovního vchodu. Dochovalo se na něm asi 1500 barokních, klasicistních i moderních náhrobků. Nejstarší pochází z roku 1688, nejmladší z roku 1940.

Obecní věž postavena za panování Jindřicha z Lipé roku 1585 vlašským mistrem Michalem Ferri. Původně měla jen dvě patra a výšku 15 metrů. Do současných 28 metrů byla dostavěna v roce 1610. Sloužila jako zvonice a snad jako solnice. Rekonstruována byla v roce 1999. Památkově chráněná od května 1958.

Nová kovová multifunkční rozhledna spojená s vodojemem z roku 2004 má krásný a dokonalý kruhový výhled a je volně přístupná. Okolí je ideálním terénem pro cykloturistiku.

Zaniklé místo tvrze, dnes v zástavbě domků na okraji plochého vrcholu, v těsném sousedství kostela sv. Jakuba Většího.

R. 1225 zal. klášter cisterciaček, opuštěn 1525. Po r. 1577 Kryštofem z Althanu západně od kláštera postaven renesanční zámek, v 18. stol. upraven barokně a klasicistně. Po r. 1945 majetkem státu (skladiště). Od r. 1996 probíhala renovace.

Zámek byl přestavěn ze staršího hradu mezi lety 1552–1577 rodinou Polcarů. Po požáru r. 1638 byla stavba opravena až v r. 1710. Poslední úpravy provedla r. 1830 rodina Haugviců. Po r. 1945 zámek sloužil k sociálním účelům.

Původně byla budova zámku vystavěna v roce 1674 jako fara, která po přístavbě západního křídla v letech 1723-1724, jež provedl František Benedikt Klíčník, získala charakter venkovského rezidenčního zámku. I dnes je rezidence majetkem církve a slouží opět jako fara.

Roku 1967 byla v Kralicích zahájena stavba Památníku s muzeem podle návrhu Bohuslava Fuchse. Slavnostní otevření proběhlo 28. září 1969. Vzniklo důstojné místo uložení archeologických nálezů a sbírek Muzejního spolku, věnující se nejvýznamnějšímu českému překladu bible a knihtisku.

Panský pivovar je v Náměšti doložen za pánů z Lomnice roku 1520. Často spolu s panstvím měnil majitele až jej v roce 1752 získal Bedřich Vilém Haugwitz. Ten pivovar rozšířil a jeho rod jej provozoval až do roku 1930, kdy pivovar koupilo Hospodářské družstvo. Výroba klesala a v r. 1949 byl uzavřen.