Turistické cíle v okolí obce Džbánov

Hlavačov je považován za nejstarší z choceňských panských sídel. Kdo ho založil, se neví, jediná zmínka o něm je z roku 1338, kdy jej dobyl a zbořil kralevic Karel. Byl zbudován ve dvou stavebních fázích, dnes pouze příkopy a valy.

Poutní kaple, postavena r. 1866. R. 1967 opatřena zvonkem. Zasvěcena Panně Marii. Postavena na popud zemědělce B. Duška, který vážně onemocněl a uzdravil se poté, co se u blízkého pramene opakovaně modlil. Jeho synovi, učiteli a místnímu dobrodinci, se říkávalo Horák, odtud Horákova kaple.

Tvrz postavil po r. 1588 Albrecht z Bubna. Tvrz se prvně zmiňuje r. 1611 při postoupení Horních Libchav Janovi z Bubna. Tvrz ztratila význam jako sídlo a koncem 17. stol. byla upravena na byty a sýpku. V 1. pol. 20 stol. zde byla škola, později se stala sídlem OÚ. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Drobná kaplička patří k nejstarším barokním památkám v okolí. Postavena zdejším rodákem Vilémem Hottmarem r. 1680. Kaple je centrální šestiboká stavba zaklenutá kupolí s cibulovitou vížkou.

Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.

Stopy hrádku na ostrohu Tiché Orlice a jejího levobřežního bezejmenného přítoku. Dle archeologických nálezů datovaného do třetí třetiny 13. sto. a počátku 14. stol. Nejpravděpodobnější variantou je, že jde o strážní stanoviště nad přechodem přes řeku. Byl předchůdcem a chvíli současníkem Lanšperku.

Slovanské hradiště nálezy datované do 9.-11. století sloužilo k ochraně Trstenické stezky vedoucí z Čech na Moravu. Zaujímalo plochu 1,5 ha na ostrožně nad říčkou Loučnou, někdejší opevnění nyní patrné ve formě valů. Obecně ztotožňováno s lokalitou Hrutov zmiňovanou písemně v 11. a 12. století.

Hradiště z prehistorické doby, osídlené i v 11.–12.století, kde ve 14.–15.století stála středověká tvrz, jejíž jméno neznáme a písemné prameny zcela chybí. Dochovaly se zbytky obvodové hradby a část základových zdí budovy.

Roku 1832 byl hřbitov přenesen z původního místa u kostela sv. Martina v obci Zámrsk z důvodu obav z rozšíření cholery. Hřbitovu dominuje klasicistní hrobka rodu Jeníků Zásadských z Gemsendorfu (r. 1847) a novorenesanční loggiová hrobka rodiny Gottlovy (r. 1884).

Z původního gotického kostela při jeho zbourání ponechán presbytář, přestavěný v současnou kapli. Nad západním štítem je čtyřboký sanktusník. Zařízení kaple novogotické. Na oltáři obraz Smrt sv. Josefa z roku 1881, autor Jan Umlauf. Kaple památkově chráněna od r. 1958.

Novogotickou hrobku hraběcího rodu Stubenbergů (který vlastnil zdejší panství) nechala postavit roku 1911 na hřbitově pod Kopečkem komtesa Eliška ze Stubenbergů. Sloupovou stavbu s žebrovou klenbou zdobí tepaná železná mříž, zhotovená dle italského vzoru firmou František Čammr.

Husův sbor vystavěn roku 1937 podle návrhu Františka Truhláře. Moderní chrámová architektura je vystavěna z cihel. Dřevěný strop a krov, sedlová střecha. Dvojitý kříž na výšku celé budovy umístěn do prosklené plochy. Tvoří věžovitý rizalit zakončený kalichem. Kostel památkově chráněn od r. 1990.