Turistické cíle v okolí obce Džbánov

Dřevěná zvonice na čtvercovém půdorysu, s bedněnými stěnami a šindelovou střechou pochází asi z pol. 19. stol. Stěny jsou pobity prkny. Střecha stanová s lucernou a zvonem zvaným sv. Prokop. Lidová architektura. Zvonice zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Ojediněle dochovaná dřevěná venkovská zvonice v Bohousové byla postavena v 18. století zřejmě jako dobové protipožární opatření po vydání tzv. ohňového patentu Marií Terezií. Opravena byla r. 1950 a r. 1985 opatřena novým zvonem. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Dřevěná zvonice se nachází nad vstupní bránou na hřbitov, pochází z 16.-17. století. Postavena na čtvercovém půdorysu, přízemí zděné. Krytinou kaple šindel. Zvonice sloužila jako vstup na hřbitov a ke kapli, koncem 19. stol. jako márnice. Zvonice zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Renesanční dům s unikátní kamennou výzdobou fasády ze 40. let 16. století získal své jméno podle postav rytířů vedle oken. Dějiště povídky A. Jiráska "U Rytířů" a Filozofské historie. Dnes sídlo Městské galerie.

Barokní pískovcová socha Krista v ikonografickém provedení Ecce Homo pochází z r. 1758. Z původního místa u silnice za obcí byla r. 2000 přemístěna před zámek v Žampachu. Od r. 1958 je památkově chráněna.

Evangelický kostel ve Džbánově je ukázkou kvalitní regionální architektury z poslední čtvrtiny 19. století, která dokumentuje obnovu evangelických kostelů v období kolem 100. výročí od vydání tolerančního patentu. Stavba z let 1880-1881 je od r. 2004 památkově chráněna a stále slouží svému účelu.

V květnu 1931 zřízen v České Třebové tzv. filiální sbor církve evangelické. Sílila myšlenka mít zde vlastní bohoslužebný prostor. R. 1937 založen stavební fond. R. 1939 synodní rada stavbu povolila a již 1. listopadu 1939 byl nový kostel odevzdán svému účelu. Po r. 1948 chátral a po r. 1990 obnoven.

Fara postavena v letech 1760–1767. Rozsáhlá barokní budova. Roku 1841 vyhořela, obnovena do původního stavu. Fara jednopatrová se středním rizalitem v přízemí bosovaným a s portálem.

Fara postavena v pozdně barokním stylu. Dvoupatrová, obdélníková. Střecha tašková zvalbená. Fasády členěny pásovou rustikou a lizénami. Vjezd do areálu fary s obloukovým záklenkem. Nad vjezdem dvě plastiky andělů. Fara je součástí památkově chráněného areálu kostela Očišťování Panny Marie. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní lovecký zámeček postavený v r. 1773 Františkem Oldřichem Kinským. Od r. 1812 přechází na kosteleckou větev. V r. 1870 byl zámeček přestavěn na myslivnu. Kostelecké větvi Kinských patřil do r. 1948 a v r. 1992 jim byl v rámci restitucí opět navrácen a slouží potřebám Kinského lesní zprávy.

Secesní vila vybudována v letech 1906-1907 pro textilního průmyslníka Floriána Hernycha podle plánů ateliéru Matěje Blechy. Po 2. světové válce znárodněna a využita jako sídlo umělecké školy. Restituenti po r. 1989 nemohli stavbu udržovat, přešla na město a upravena na sídlo muzea.

Vodní mlýn na Potočnici v Písečné existoval již v 16. stol., doložen r. 1597. V provozu byl do r. 1951. Dochován včetně technického vybavení. Majitelé po dohodě umožňují i prohlídku interiéru. Mlýn je od r. 2004 chráněnou kulturní památkou, vzhledem k dochovanému vybavení je i památkou technickou.