Turistické cíle v okolí obce Sloupnice

Stopy hrádku na ostrohu Tiché Orlice a jejího levobřežního bezejmenného přítoku. Dle archeologických nálezů datovaného do třetí třetiny 13. sto. a počátku 14. stol. Nejpravděpodobnější variantou je, že jde o strážní stanoviště nad přechodem přes řeku. Byl předchůdcem a chvíli současníkem Lanšperku.

Slovanské hradiště nálezy datované do 9.-11. století sloužilo k ochraně Trstenické stezky vedoucí z Čech na Moravu. Zaujímalo plochu 1,5 ha na ostrožně nad říčkou Loučnou, někdejší opevnění nyní patrné ve formě valů. Obecně ztotožňováno s lokalitou Hrutov zmiňovanou písemně v 11. a 12. století.

Hradiště z prehistorické doby, osídlené i v 11.–12.století, kde ve 14.–15.století stála středověká tvrz, jejíž jméno neznáme a písemné prameny zcela chybí. Dochovaly se zbytky obvodové hradby a část základových zdí budovy.

Roku 1832 byl hřbitov přenesen z původního místa u kostela sv. Martina v obci Zámrsk z důvodu obav z rozšíření cholery. Hřbitovu dominuje klasicistní hrobka rodu Jeníků Zásadských z Gemsendorfu (r. 1847) a novorenesanční loggiová hrobka rodiny Gottlovy (r. 1884).

Z původního gotického kostela při jeho zbourání ponechán presbytář, přestavěný v současnou kapli. Nad západním štítem je čtyřboký sanktusník. Zařízení kaple novogotické. Na oltáři obraz Smrt sv. Josefa z roku 1881, autor Jan Umlauf. Kaple památkově chráněna od r. 1958.

Novogotickou hrobku hraběcího rodu Stubenbergů (který vlastnil zdejší panství) nechala postavit roku 1911 na hřbitově pod Kopečkem komtesa Eliška ze Stubenbergů. Sloupovou stavbu s žebrovou klenbou zdobí tepaná železná mříž, zhotovená dle italského vzoru firmou František Čammr.

Husův sbor vystavěn roku 1937 podle návrhu Františka Truhláře. Moderní chrámová architektura je vystavěna z cihel. Dřevěný strop a krov, sedlová střecha. Dvojitý kříž na výšku celé budovy umístěn do prosklené plochy. Tvoří věžovitý rizalit zakončený kalichem. Kostel památkově chráněn od r. 1990.

Dvůr Hvězda na břehu rybníka založeného v r. 1372 se poprvé připomíná v r. 1398. Od 18. stol. se zde uvádí i zámek. Budova sloužila vždy jen jako obydlí hospodářských úředníků. Na konci 20. stol. byl zámek zbořen a později i zbytek starobylého dvora.

Téměř zaniklé tvrziště v osadě Jarošov, které není v písemných pramenech nikde doloženo. Tvrziště se nachází na soukromých pozemcích a jeho pozůstatkem jsou dva krátké úseky příkopů vysekaných ve skále

Klasicistní pískovcové sousoší Kalvárie pořízené r. 1801. Významné regionální dílo. Součást kompozice soch před kostelem sv. Jakuba Většího. V přední straně kartuše s reliéfem srdce Páně. Na soklu stojí postavy P. Marie a sv. Jana. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1995.

První písemná zmínka o Lhotce je z roku 1358. Kamenný kříž, který stojí u hlavní silnice pochází z roku 1897. Původně stál na druhé straně silnice u školy. Později přenesen na druhou stranu silnice a obehnán malým kovovým plotem.

Kamenný silniční most. O jeho stáří nenalezeny spolehlivé doklady. Ve střední části mostu jsou proti sobě sochy sv. Antonína Paduánského a sv. Václava. Most je dlouhý 15 metrů, široký 5,85 metru, průměrná výška 0,9 metru, mostní oblouk má rozpětí 7,85 metru. Výška nad hladinou říčky 4,65 metru.