Turistické cíle v okolí obce Písečná

Výrazné tvrziště uprostřed lesa se v písemnostech připomíná pouze v roce 1544 jako pustá tvrz, kdy se vsí patřila pod panství Borohrádek, tehdy v držení Jana Licka z Rýzmburka. Tvrz tvořila asi obdélná věž obehnaná palisádou, příkopem a valem.

Zcela zaniklý hrad či hrádek zvaný Chudoba. Vznikl buď v době stavby hradu Žampachu na přelomu 13.-14. stol. jako jeho opevnění, či později samostatně jako součást předhradí. Zanikl před r. 1540, kdy je již veden jako pustý.

Barokní děkanství postaveno poč. 18. stol. Zachovány hodnotné kamenické prvky. Prostorná rohová jednopatrová budova půdorysu protáhlého obdélníka. Ve středu hlavního průčelí kamenný portál s náběžnými kameny. Po obou stranách portálu pravoúhlé boční vchody. Památkově chráněno od r. 1958.

Budova divadla, která nese jméno po zdejším rodákovi, vynálezci bleskosvodu Prokopu Divišovi. Postavena byla v průběhu roku 1926. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 5. 12. 1926 úspěšnou Tylovou Fidlovačkou.

Tvrziště pravděpodobně ze 14. stol. ležícím nad kostelem, nedaleko silnice Ústí n. O.– Česká Třebová. Tvrz byla pravděpodobně založena na ochranu vzdáleného majetku Zbraslavského kláštera. V r. 1753 byla zde postavena zvonice zbořená poč. 20. stol.

Tvrz postavená pravděpodobně počátkem 16. stol. některým z příslušníku rodu z Bubna. Jako panské sídlo sloužila do roku 1622, poté byla upravena na dům úředníka.

Muzeum Jednoty bratrské a J. A. Komenského. V polovině 15. stol. v domku pobýval Sbor Českých bratří (společenství "bratří a sester zákona Kristova") pod vedením Jana Rokycany, vyznávající učení Petra Chelčického.

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Klasicistní dům postaven mezi roky 1781–1787. Nepravidelný půdorys domu. Patro jižního průčelí vyloženo na pěti tesaných krakorcích, s esovitým vykrojením, římsou a čabrakou, spojených valenými klenbičkami. Dům památkově chráněn od r. 1958.

Barokní pískovcová socha Krista v ikonografickém provedení Ecce Homo pochází z r. 1758. Z původního místa u silnice za obcí byla r. 2000 přemístěna před zámek v Žampachu. Od r. 1958 je památkově chráněna.