Turistické cíle v okolí obce Písečná

Původně protestantská motlitebna z let 1600–1605, vystavěn Kryštofem Maušvicem z Armenruhe. V interiéru manýristická výmalba, ne zcela odkrytá. Pod presbytářem hrobka, kde jsou pochováni členové rodů Nostitz-Rienek.

Pozdně gotický kostel, postaven v l.1594–1602 tehdejším majitelem Kryštofem Getengelem z Neunberku, hlavní průčelí kulisovitě předloženo r. 1713 pravděpodobně J. B. Santini-Aichlem. Poškozen r. 1798 požárem, novogotická loď postavena v l. 1838–43 podle plánů arch. Fr. Pavíčka.

Raně barokní poutní kostel z let 1692-6 je jednolodní s trojboce uzavřeným závěrem a hranolovou věží, mobiliář rokokový a pseudoslohový. R. 1703 před kostelem přistavěny dvě kaple, r. 1754 tzv. Kaplanka, r. 1778 kostnice. Schodiště z r 1768 má 153 schodů, 16 odpočívadel a zábradlí se sochami světců.

Kostel sv. Anny v Ústí nad Orlicí - Hylvátech byl na místě starší kaple z doby kolem roku 1600 postaven roku 1755 z popudu místního děkana Jana Leopolda Mosbendera. Před kostelem krucifix z roku 1819.

Barokní kostel postavil Antonio Sala jako hřbitovní v letech 1700-1705 podle plánů G. P. Tencally. Okolní hřbitov s cennými náhrobky a přenesenými náhrobními kameny zrušen r. 1893. Nevyužívaný kostel rekonstruován v letech 1998-2000, mobiliář kromě hlavního oltáře a varhan vystěhován.

Kostel sv. Apolináře v obci Chleny pochází patrně z 13. stol. a ve 14. stol. byl goticky přestavěn. V roce 1755 byl nově vystavěn a r. 1839 doplněn o věž. Nyní filiální kostel v římskokatolické farnosti Kostelec nad Orlicí s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Bartoloměje v Jablonném nad Orlicí barokní stavba z r. 1732 s věží z r. 1680, která nahradila starší svatyni z r. 1663. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a spolu a areálem starého hřbitova od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Na místě současného kostela stál původně gotický kostel. Barokně přestavěn v l. 1720-1721. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží. Nad presbytářem hranolový sanktusník. Hlavní oltář vinný kmen, v jehož větvích obraz sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od r. 1958.

Gotický kostel vysvěcen r. 1313, ve 3. čtvrti 14. stol. prodloužena loď. Nejpozd. poč. 16. stol. vyhořel. Upraven roku 1521 Pernštejny. R. 1661 postavena zvonice. Koncem 19. st. novogoticky restaurován. V průčelí zazděny náhrobníky z 16.-18. stol. U kostela novorománská zvonice z let 1870–71.

Kostel sv. Jakuba Staršího v obci Bystřec je empírová stavba z let 1827-1832, do jejíhož průčelí byla začleněna zděná zvonice z r. 1779. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní kostel byl postaven náhradou za pův. dřevěný kostel (14. stol.), který byl zničen za husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1748–56 dal hrabě Antonín z Bubna postavit nový zděný kostel. Od r. 1869 farní. Z pův. tří zvonů byly dva zrekvírovány za I. sv. války, zůstal zvon sv. Jakub (1558).