Turistické cíle v okolí obce Dvůr Králové nad Labem

Veřejnosti nepřístupný zámek. Tvrz z 14. st. po r. 1665 přestavěna Hildprandty na čtyřkřídlý barokní zámek s arkádovým nádvořím a šestibokou věží. Za Paarů pozdně barokní přestavba v l. 1760-80. Dnešní podoba z opravy po požáru v r. 1886.

Pozůstatky pravěkého a raně středověkého opevněného hradiště. Osídlení od doby mladšího paleolitu, opevněné hradiště vybudováno v době bronzové v l. 1000-750 př. n. l. Znovu osídleno Slovany v l. 750-800 (zesíleno opevnění). Před koncem 8. stol. násilně zaniklo, patrně dobyto snad Avary.

Prostá barokní kaple postavena místním farářem Böhmem r. 1720. Na začátku 70. let 20. století vykradena a dveře poničeny. V r. 1978 kaplička opravena místními nadšenci v čele s panem Vejrem ze sousedních Velichovek.

Původně zděná jednolodní empírová kaple s půlkruhově uzavřeným kněžištěm z roku 1825, s hrázděnou přístavbou lodě z let 1903-1906. Památkově chráněna od roku 1994. Obnovena v letech 1999- 2003.

Empírová kaplička Panny Marie Hlohové z roku 1826, poděkování profesora J. L. Jandery za odvrácení epidemie cholery. Na místě kaple stála před r.1767 socha Panny Marie zvaná "U hlohu". Kaplička má čtvercový půdorys, ve štítu je obraz Božího oka. V interiéru je oltář se soškou Panny Marie.

Raně barokní kaple sv. Michala, původně hřbitovní, postavená v letech 1698–99. Centrální stavba oválného půdorysu. V interiéru barokní oltář z doby okolo r. 1700. Na již zrušeném hřbitově u kaple r. 1866 pochováno 31 rakouských a pruských vojáků.

Zřícenina kaple z 2. pol. 17. století nákladem Františky Magdaleny Zárubové z Hustířan, Zevně mírně obdélná, osmiboký interiér vymezen pětibokými kapličkami v koutech, pod podlahou nevyužívaná krypta. Mnohokrát byla upravena, po 2. světové válce zpustla a díky nezájmu se stala pouhou zříceninou.

Klášter budován františkány u staršího hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice od r. 1677. Je první realizací slavného barokního stavitele Wolfganga Dientzenhofera, který stavbu převzal r. 1683. Dnes je zde sbírka odlitků antických soch z r. 1912.

Empírový kostel Nanebevstoupení Páně vybudován v letech 1805-1810 pro potřebu vojenské posádky josefovské pevnosti jako obdoba kostela v pevnosti Terezín. Dominantní věž v ose presbytáře měří 54 metrů. Interiér se soudobým vybavením, některé prvky přeneseny ze zbořeného kostela zaniklé vsi Ples.

V jádru gotický kostel byl postaven patrně v 1. pol. 14. stol. (zmiňuje se r. 1348) na místě dřevěného kostelíka. V 1. pol. 18. stol. barokně přestavěn. U kostela je gotická dřevěná zvonice (16. stol.), ve hřbitovní zdi barokní portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie (1740) z dílny bratří Pacáků.

Původní kostel z 13.st.r.1745 vyhořel a nedal se již obnovit. Současný kostel z let 1755–1782 je pozdně barokní stavba s rokokovými a klasicistními prvky. Opravy a rekonstrukce proběhly v l. 1799, 1861, 1931–32 a naposledy od r.1986 do r.1994.

Původně gotický kostel pocházel z 13. st.. Při požáru v r.1738 byl zcela zničen a v l. 1741–44 vystavěn kostel nový, podle projektu K. I. Dientzenhofera. Opravy po dalších požárech v l. 1778 a 1838. Poslední oprava provedena v 90. letech 20. století.