Turistické cíle v okolí obce Dvůr Králové nad Labem

Holohlavský rybník je vodní plocha o rozloze necelých 4 ha, která svého času fungovala v úzké souvislosti se zdejší pazdernou, a proto se původně nazývala Pazderní rybník.

Dochované tvrziště po menši ze dvou tvrzí v Holohlavech, vznikla pravděpodobně na přelomu 14. a 15. století. Zaniká koncem 15. století připojením panství Haškem Střížkem z Lužan ke Smiřicím.

Renesanční tvrz postavila jaroměřská městská rada asi v pol. 16.stol. Do 19. stol patří Jaroměři, poté slouží k bydlení. R. 1971 rekonstruována. Obdélná renesančně-barokní budova s přístavkem, zčásti podsklepená. Dnes v soukromém vlastnictví.

Zaniklá tvrz stávala na kopci sv. Gotharda. Byla postavena někdy v průběhu 14. stol. a zanikla pravděpodobně r. 1423, kdy zde svedl vítěznou bitvu Jan Žižka z Trocnova s vojskem českých pánů. V souvislosti se vztyčením sochy J. Žižky byla vnitřní plocha tvrziště zarovnána.

Tvrz byla postavena v 2. pol. 15. stol. R. 1491 byl majitelem Jan Rašín z Rýzmburka, poté časté střídání majitelů. R. 1538 majitelem Zikmund Smiřický ze Smiřic. R. 1622 v majetku Albrechta z Valdštejna, od r. 1743 pod státní správou. R. 1749 proběhl zničující požár tvrze.

Zámek vznikl z vyhořelé tvrze roku 1749. Jeho majitelé se rychle střídali, a také byl několikrát přestavován. Od roku 1945 je majetkem Lesní správy.

F. F. Gallas do r.1669 přestavěl goticko-renesanční tvrz v barokní zámek. Jan Špork v l.1674-1676 jej přestavěl na dvoupatrový obdélníkový, se třemi věžemi. V r. 1775 snížen o jedno patro, odstraněna severní věž a jižní sníženy o patro

Královský hrad z konce 13. stol. na západním okraji Hostinného. Vystřídaly se zde rody z Turgova, Lichtemburka či Šanova. R. 1424 neúspěšně dobýván Janem Žižkou. Za Valdštejnů byl v 16. stol. přestavěn renesančně. V 18. století zchátral a po r. 1835 přestavěn v papírnu.

Zaniklý jednodílný hradu či tvrz u Lázní Bělohrad, 0,5 km JV od Bezníka. Historické prameny o lokalitě mlčí, pravděpodobně se jedná o sídlo ze 13. století, související s kolonizací kraje řádem německých rytířů z miletínské komendy.

Z tvrze, o které chybí písemné zprávy, se zachovalo okrouhlé tvrziště v lesíku na ostrohu nad potokem Dubovec asi 1 km severozápadně od vsi Vřesník. Podle A. Sedláčka zde stávala ves Bělušice s tvrzí, k roku 1497 připomínaná jako pustá.

Novorománská hřbitovní kaple, zasvěcená svaté Ludmile, byla postavena na tehdy nově založeném komunálním hřbitově v Úpici v roce 1887. Pozemek k jeho zřízení poskytl úpický měšťan pan Freibert. Hřbitov je zajímavý i tím, že má židovskou sekci, neoddělenou zdí od zbytku hřbitova.

Pozůstatky hradu v prostoru kostela. Hradiště založil v l. 1003–04 kníže Jaromír, nebo spíše o 50 let později kníže Břetislav I. V 1. pol. 13. stol. zde byl patrně vybudován kamenný hrad. Poč. 14. stol. postaven kostel. R. 1349 svěřen augustiniánům-kanovníkům, s nimiž je spojován dnešní chrám.