Turistické cíle v okolí obce Malé Svatoňovice

Renesanční zámek vznikl přestavbou hradu za Smiřických v 2. pol. 16. stol. Siluetě zámku dominuje válcová věž s ochozem, fasády jsou zdobené sgrafity. Další pozdně renesanční úpravy provedl Octavio Piccolomini, který získal zámek jako pobělohorský konfiskát. Zámek je postupně rekonstruován.

Budova postavená 1873-1875 na trati spojující Prusko s Rakousko-Uherskem. Od roku 1948 využívána i jako divadlo. Po požáru v roce 1966 divadlo znovu opraveno a opětovně otevřeno r. 1971. Jediné divadlo na nádraží v Evropě.

Nová radnice byla postavená v letech 1902-04 v novorenesančním stylu podle projektu arch. Františka Podhajského. Jedná se o nárožní budovu s hodinovou věží, nahoře s vyhlídkovým ochozem. Fasáda zdobená rustikou a sgrafity dle návrhu Mikoláše Alše. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Nový židovský hřbitov byl založen r. 1925. R. 1926 byla postavena funkcionalistická obřadní síň (arch. A. Kurz). Hřbitov byl zdevastován nacisty za II. světové války. Po válce sem byly převezeny náhrobky ze starého žid. hřbitova, které se zachovaly. Obřadní síň je od r. 1990 v soukromém vlastnictví.

Kaple byla postavena v roce 1874 na loukách u obce Sklenářovice jako ochrana před nepohodou. Po roce 1945 pustla. V letech 1998–99 opravena. Interiér vyzdoben nástěnnou malbou Květy Krhánkové. Kaple je celoročně otevřená.

Stolová hora s výškou 700 m tvořená svrchněturonskými až coniackými pískovci. Je rozdělena na Horní a Dolní labyrint. V obou částech je řada bizarních skalních útvarů a horolezeckých terénů. Roku 1956 byla Ostaš vyhlášena přírodní rezervací.

Vzorně rekonstruovaný veřejnosti přístupný pěchotní srub čs. pohraničního opevnění, od roku 1989 v péči Klubu vojenské historie Náchod.

Pěchotní srub odolnosti II pro dva kanóny 47mm, 90mm minomet a 4 těžké kulomety. Postaven v létě 1938, nedokončen – nebyly osazeny pancéřové zvony, neprovedeny terénní úpravy, zřejmě ani nebyla osazena výzbroj. Po r. 2000 snahy o rekonstrukci.

Pěchotní srub začal být budován v srpnu r. 1938. Jeho stavbu přerušila mnichovská dohoda (září 1938) a následná německá okupace. Po válce upravován na chatu, poté opuštěn a chátral. Od r. 2001 srub opravuje skupina nadšenců s úmyslem jej dokončit a zřídit v něm muzeum obrany Trutnovska v r. 1938.

Mlýn byl postaven v r. 1708 benediktinským klášterem. V r. 1767 jej získal Melichar Klíma a r. 1854 ho koupil od František Richtera mlynář František Freiwald. V r. 1867 ho získal Josef Pelly a poté Josef Beran, který zde byl mlynářem do r. 1950, kdy provoz mlýna skončil.

Podkova v dlažbě Karlova náměstí má připomínat podkovu, kterou údajně ztratil kůň krále Fridricha Falckého při útěku po prohrané bitvě na Bílé hoře r. 1620 přes Náchod do Slezska. O podkově se traduje, že nosí štěstí a plní přání.

Žulový pomník s černou nápisovou deskou je věnován čtyřem pruským důstojníkům ze 2. gardového granátnického pluku císaře Františka, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Pomník zřídil Spolek pro udržování válečných hrobů a pomníků z roku 1866 ve Starém Rokytníku v roce 1929.