Turistické cíle v okolí obce Malé Svatoňovice

nebo vyberte

Malé Svatoňovice

Královéhradecký kraj,  Trutnov  (TU)
Nalezeno celkem 202 záznamů, 12 / 17 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 radnice
441.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Police nad Metují
Současná barokní radnice s osmibokou věží ve stylu tudorovské gotiky je třetí polickou radnicí. Stavba podle plánů K. I. Dientzenhofera byla dokončena r. 1740.
 Radvanice
650.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Radvanice
Oválný hrádek neznámého jména a historie nyní zván Radvanice. Archeologicky zkoumán r. 1970, vznik datován do 2. pol. 13. stol. Opevněn příkopem s valem, na horní plošině stála dřevěná věžovitá stavba, do patra kamenná. Na východní straně při vnějším valu nalezeny zbytky nějaké mladší stavby .
 Ratibořice
310.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Ratibořice
Lorenzo Piccolomini vystavěl v letech 1702-1708 zámek v barokním slohu. Počátkem 19. století Kuronští přebudovali zámek ve stylu klasicismu a empíru. Zámecký park vytvořen kolem r. 1810.
 Rechenburg
550.0 m. n.m.
Rechemberk, Rechenburk
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Trutnov-Libeč
Zaniklý hrad, založen v 2. polovině 13. století pány ze Švábenic jako mocenský opěrný bod v rámci kolonizačního podnikání. S odchodem tohoto rodu z Trutnovska na přelomu 13. a 14. století postupně zanikl.
 Regionální muzeum v Náchodě
měšťanský dům č. p. 18
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Náchod
Měšťanský dům čp. 18 byl postaven v 17. století, po požáru města v roce 1663. Dům byl přestavován v letech 1992 a 1999. Roku 2000 sem byla ze zámku přemístěna expozice Regionálního muzea v Náchodě, věnovaná dějinám města a Náchodska. Od r. 2006 patří dům mezi chráněné památky ČR.
 rodný domek Aloise Jiráska
368.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Hronov
Rodný domek spisovatele Aloise Jiráska pochází z konce 18. století. Jedná se o roubenou budovu. Patří ke kulturním památkám lidové architektury. Dnes je upravena jako muzeum.
 Rokytník
410.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Rokytník
Dnes již zaniklé tvrziště nedaleko potoka. Poprvé je zmiňováno sídlo v Rokytníku v r. 1465, kdy zde sídlí Václav Vrtimák z Rokytnika. Následuje Heřman z Rokytníka. Synové následujícího majitele Jindřicha z Rokytníka v r. 1530 panství prodávají Pernštejnům, připojením k Náchodu tvrz zaniká.
 Rudrův mlýn a vodní mandl
290.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Ratibořice
Ratibořický mlýn, jedno z dějišť Babičky Boženy Němcové, a sousední panský mandl, jsou jako památky Babiččina údolí přístupné veřejnosti během turistické sezóny. V sousedství stojí mariánská socha z r. 1796 a pomník Babičky s vnoučaty z r. 1922.
 Růžencová zahrada
382.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Hronov
Růžencová zahrada v Hronově vznikla roku 2018 úpravou bývalého hřbitova za farním kostelem Všech svatých. Nově byla osazena dvaceti růžencovými zastaveními s obrazy Evy Skořepové-Radové z České Skalice v kovaných rámech.
 Rýzmburk
350.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Rýzmburk
Zřícenina hradu, založeného před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho rodu byl do 1. pol. 15. stol. Dalšími majiteli hradu byli Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 hrad neobýván zpustl. R. 1798 vystavěn altán.
 Samaritánka
Ždár nad Metují
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj
Pískovcový reliéf z roku 1856, jehož autorem je kameník Celestýn Šolc ze Žďáru nad Metují. Znázorňuje Krista se ženou u studny. Stojí nad stejnojmenným pramenem, ze kterého byl v polovině 19. stol. veden obecní vodovod.
 Selendrův sloup
440.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Police nad Metují
Pozdně renesanční sloup z roku 1617, spojovaný se jménem broumovského opata Wolfganga Selendra. Do roku 1717 stával na náměstí, poté byl přenesen na prostranství před klášterem. Nedávno byl důkladně restaurován.