Turistické cíle v okolí obce Malé Svatoňovice

Poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné postaven jako barokní v letech 1733-1734 s dřevěnou lodí. Při empírové přestavbě v letech 1830-1832 postavena loď zděná. Vnitřní vybavení a výmalba vesměs z 19. stol. Malby radostí Mariiných kromě jedné od Ludvíka Nejedlého z r. 1899.

Pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1760-1770 postaven na místě starší stavby zásluhou J. Ch. Swéerts-Sporcka. Jednotné rokokové vnitřní zařízení pochází z doby stavby. Nyní filiální kostel ve farnosti při děkanství Dvůr Králové n. L. s pravidelnými bohoslužbami.

Klasicistní kostel postaven v letech 1827–31. Nahradil dřevěný hřbitovní kostel z roku 1688. Vybavení je většinou z doby výstavby, z původního dřevěného kostela byl přenesen hodnotný reliéf sv. Anny z poloviny 18. století.

Barokní kostel z let 1724 - 1728, autorem K. Dienzehofer. Jedná se o stavbu z lomového kamene obrácenou k západu a s eliptickou lodí s osmi pilíři. Při východní straně kruchta se dvěma točitými schodišti a hranolovou věží zakončenou osmibokou bání.

Barokní kostel sv. Anny vybudován v letech 1668-1703 jako součást rezidence jezuitů (nyní charitní Domov sv. Josefa). Obnoven po požáru z r. 1825. Vyměnitelný obraz nad hlavním oltářem z r. 1839. Na kůru unikátní barokní zvonkohra z r. 1732. Přístupná i kostelní věž.

Původně gotická stavba patrně ze 14. století (zachováno zdivo a architektonické články druhotně uložené v pozdějších konstrukcích), přestavěná barokně, později upravovaná. Po roce 1945 bez údržby. V posledních letech obec usiluje o záchranu.

První zmínka o kostele, pravděpodobně dřevěném, je z r. 1356. R. 1681 vystavěn kostel nový a v l. 1784 – 1799 proběhla jeho přestavba. Poslední přestavba kostela roku 1866, kdy dostal současnou pseudorománskou podobu.

Na místě původního gotického kostela v letech 1744 – 1754 postaven nový kostel v barokním slohu, podle plánů K. I. Dientzenhofera měly být po stranách kostela vystavěny dvě věže, realizována byla stavba pouze jedné.

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího pochází asi ze 13. století. Dvakrát zničen požáry. Obnoven v l. 1627–29 a v l. 1698–05 přestavěn v barokním stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1724.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele na hřbitově v Markoušovicích byl vybudován v letech 1771-1787. Věž byla k němu přistavěna až r. 1884. Cenné vnitřní zařízení a varhany. Pro mimořádnou akustiku kostel využíván k varhanním koncertům. Filiální kostel ve farnosti Úpice.

Kostel je nejstarší zachovalou stavební památkou města. Postaven ve 3. čtvrtině 13. st. v raně gotickém slohu. V průběhu staletí byl mnohokrát upravován. Za reforem císaře Josefa II. v r.1786 prodán. Už v roce 1791 znovu otevřen. Nyní má funkci hřbitovního kostela.

Původní dřevený kostel z poč.14. st., na zděný barokní přestavěn r.1679, opravený r.1768. Do dnešní podoby rozšířen v první pol.19.st. V l.1974–75 generální oprava kostela a další opravy v l. 1999–2002. U vchodu na hřbitov kopie sochy krále Davida.