Turistické cíle v okolí obce Svoboda nad Úpou

Goticko-renesanční kostel z r. 1559, rozšířen v l. 1589 (Carlo Valmadi), 1608 (věž), 1629 (severní předsíň), restaurován v l. 1895 a 1929. Jednolodní stavba s hranolovou věží v průčelí a polygonálním závěrem. Fasády zdobeny lunetovými římsami a sgrafity, klenby hřebínkové, mobiliář převážně rokokový

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího pochází asi ze 13. století. Dvakrát zničen požáry. Obnoven v l. 1627–29 a v l. 1698–05 přestavěn v barokním stylu. Před kostelem stojí barokní mariánský sloup z roku 1724.

Novogotický kostel sv. Jana Křtitele v Janských Lázních postaven r. 1885 v důsledku rostoucí návštěvnosti lázní. Veškeré vnitřní vybavení pochází z doby stavby, varhany z r. 1886. Od r. 2005 kostel povýšen na farní, převzal funkci farnosti Svoboda nad Úpou.

Kostel post. kol. 1350. Přestavěn renesančně (věž, zvon dat. 1603) a barokně (1775 nová sakristie a jižní předsíň). Kostel jednolodní s věží v záp. průčelí, obdélnou lodí a čtvercovým presbytářem (dříve klenutým), od severu obd. sakristie, na jihu čtverc. předsíň. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele na hřbitově v Markoušovicích byl vybudován v letech 1771-1787. Věž byla k němu přistavěna až r. 1884. Cenné vnitřní zařízení a varhany. Pro mimořádnou akustiku kostel využíván k varhanním koncertům. Filiální kostel ve farnosti Úpice.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1777–1779. Roku 1836 byla v průčelí kostela zbudována kamenná, 35 metrů vysoká hranolová věž, která nahradila původní dřevěnou zvonici. Nyní filiální kostel ve farnosti Janské Lázně s pravidelnými bohoslužbami.

Kostelík z roku 1931 byl ve Strážném nad Vrchlabím postaven v opožděném art-decovém slohu roku 1931. Dnes i s bývalým hřbitovem v soukromém majetku, církev ho nijak nevyužívá. Stavba byla opravena v 90. letech 20. století.

Jednolodní obdélný klasicistní kostel, postaven v letech 1802–06 na místě bývalé rudné huti. Obnoven v roce 1926 a 1990. V roce 1995 byla instalována a vysvěcena zvonkohra na jihozápadním nároží.

Pozdně renesanční kostel sv. Kateřiny ze 17. stol., upravený v 18. stol. zchátral po 2. světové válce. Před demolicí ho zachránila iniciativa obce, občanů i německých rodáků na přelomu tisíciletí. Prochází postupnou obnovou.

Gotický kostel (c1270-1285) upravený renesančně r. 1599 a v letech 1777–1787 barokně. Vybavení pochází většinou z 19. století, dochovala se zde gotická křtitelnice. Jednolodní kostel s obdélnou lodí, přibližně čtvercovým presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou klenbou a osovou čtvercovou sakristií.

Gotický kostel z pol. 14.. st., přestavěn někdy v 16./17. stol. (věž). V l. 1707–1708 až na věž a část západní zdi lodi stržen a stavitelem A. Parmem z Hostinného nahrazen barokní novostavbou s obdélnou lodí, pětibokým odsazeným závěrem a obdélnou sakristii. Kostel v současnosti bez využití chátrá.

Kostel postaven v letech 1861 – 1863 v novorománském stylu z červených kvádrů permského pískovce. V západním kostelní věž s jehlancovou střechou. Vybavení interiéru rovněž v pseudorománském slohu.