Turistické cíle v okolí obce Žacléř

Gotický kostel z pol. 14.. st., přestavěn někdy v 16./17. stol. (věž). V l. 1707–1708 až na věž a část západní zdi lodi stržen a stavitelem A. Parmem z Hostinného nahrazen barokní novostavbou s obdélnou lodí, pětibokým odsazeným závěrem a obdélnou sakristii. Kostel v současnosti bez využití chátrá.

Kostel postaven v letech 1861 – 1863 v novorománském stylu z červených kvádrů permského pískovce. V západním kostelní věž s jehlancovou střechou. Vybavení interiéru rovněž v pseudorománském slohu.

Kostel sv. Petra a Pavla postaven na přelomu 19. a 20. století v novogotickém stylu. Věž vysoká 50 metrů zakončena čtyřmetrovým železným křížem. Hlavní oltář se sochami sv. Petra a Pavla. Kostelní okna osazena barevnými vitrážemi.

Gotický kostel (před 1350) s obdélnou lodí a čtverhranným presbytářem, v pozdní gotice přistavěna věž, přestavěný renesančně v l. 1598–1602 stavitelem Carlo Valmadim (prodloužení lodi, trojboké zakončení závěru, sakristie, lunetová římsa), další úpravy 18. a 19. st. R. 1969 vyhořel, opraven 1975.

Novogotický kostel sv. Václava v Čermné byl postaven v letech 1913-1915 na místě starého gotického kostelíka z r. 1384, který byl pro zchátralost r. 1913 zbořen. Nynější kostel je filiální ve farnosti při děkanství Hostinné, pravidelné bohoslužby se v něm nekonají.

Raně gotický kostel z posl. čtvrti 13. st. (vých. pol. lodi, presbytář, sakristie), přest. renesančně (1615 prodloužení a zaklenutí lodi, sev. kaple) a barokně v l. 1698 (věž), 1786 a 1797 (nová sakristie). Opravy 1864, 1926. Kolem kostela hřbitov s část. středověkou zdí snad pevnostního charakteru.

Dřevěný norský kostel typu stavkirke, postavený původně ve 13. století u jezera Vangsmjösen. V pol. 19. stol. zakoupen pro berlínské muzeum, znovupostaven na úpatí Sněžky, doplněn dřevořezbami od mistra Jakuba z Janowic.

Původní kašna z roku 1792 se nazývala Dračí studna. Roku 1892 nahrazena novou kašnou se sochou Krakonoše, umístěnou na umělém skalisku v žulové nádrži. R. 2001 stářím poškozená socha nahrazena kopií sochy původní.

Křížová cesta z roku 1876 vede ke kapli sv. Anny a dál směrem na Starou Horu ke studánce s léčivou vodou. Cesta byla zničena ve druhé polovině 20. století a obnovena v letech 1999 až 2001. Vyzdobena je obrazy výtvarníka Aleše Lamra.

V r. 1891 byl ustaven Spolek pro zvelebení poutního místa v Malých Svatoňovicích, který inicioval zřízení Mariánského sadu se souborem 7 zděných kapliček symbolizujících Sedm radostí Panny Marie. Výklenkové kaple byly postaveny v průběhu r. 1892.

Mlýn na Lysečinském potoce, největší z maršovských mlýnů. Dnešní podoba je z poloviny 19. století, po úpravách provedených mlynářem Vinzenzem Adolfem. Sloužil kromě mletí obilí i k výrobě lněného oleje. Dnes soukromý obytný dům.

Raně barokní morový sloup z r. 1678, postaven hrab. Sibyllou Lamboyovou na ochranu města před morem. V nárožích sochy světců: sv. Antonína, sv.Jana Nepomuckého, sv.Rocha, sv.Františka, sv. Šebestiána a sv. Ignáce, ve výklenku je socha sv. Rozálie.