Turistické cíle v okolí obce Žacléř

Výklenková kaple s barokním sousoším z roku 1721, vybudovaná nákladem Adama Wagnera. Kaple je v dobrém stavu, socha si uchovala svoji kolorovanou podobu.

Barokní kaple Sedmi radostí Mariiných vybudována nad pramenem v letech 1731-1732 nákladem náchodské kněžny A.M.V. Piccolomini de Aragona v sousedství budoucího poutního kostela. U pramenu zřízeny i lázně, v provozu od r. 1736 do 2. světové války.

Kaple svaté Anny v osadě Stará Hora byla postavena roku 1752 Johannem Benschem a jeho manželkou Elisabethou. Původní malá kaple byla roku 1810 rodinou Beneschovou rozšířena a upravena do současné podoby. Od r. 1876 vede kolem křížová cesta.

Kaplička, údajně zamýšlená jako rodinná hrobka majitelů sousedního hostince v Antonínově údolí, postavená v roce 1933. Kaple má jednoduchou moderní výbavu.

Barokní kaple svatého Vavřince na vrcholu Sněžky z let 1665-1681 stojí na slezské, nyní polské straně státní hranice. Každoročně se tu na den svatého Vavřince, 10. srpna, koná ve výšce 1602 m n. m. slavnostní mše.

Klášter budován františkány u staršího hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice od r. 1677. Je první realizací slavného barokního stavitele Wolfganga Dientzenhofera, který stavbu převzal r. 1683. Dnes je zde sbírka odlitků antických soch z r. 1912.

Farní (dnes filiální) novogotický kostel, který nahradil původní renesanční kostel Nanebevzetí Panny Marie. Postaven v letech 1895–99 hraběnkou Aloisií Czernin-Morzinovou. Autorem projektu je významný český architek Josef Schulz.

Původní kostel z 13.st.r.1745 vyhořel a nedal se již obnovit. Současný kostel z let 1755–1782 je pozdně barokní stavba s rokokovými a klasicistními prvky. Opravy a rekonstrukce proběhly v l. 1799, 1861, 1931–32 a naposledy od r.1986 do r.1994.

Kostel Nejsvětější Trojice z r.1270. Gotická přestavba r.1539, v l.1572-1610 renesanční. Presbytář z r.1552. Renesanční kazatelna z r.1612. Hlavní oltář pseudogotický z r.1878. Postranní oltáře barokní. V kapli Sv. Jáchyma náhrobní kameny Valdštejnů.

K původnímu dřevěnému kostelu byla v letech 1604–1605 přistavěna zděná renesanční věž. Zchátralý dřevěný kostel zbourán a v letech 1769–1772 k věži přistavěn kostel ve slohu vrcholného baroka s prvky rokoka. Po požáru v r.1820 byl obnoven r.1830.

Poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné postaven jako barokní v letech 1733-1734 s dřevěnou lodí. Při empírové přestavbě v letech 1830-1832 postavena loď zděná. Vnitřní vybavení a výmalba vesměs z 19. stol. Malby radostí Mariiných kromě jedné od Ludvíka Nejedlého z r. 1899.

Klasicistní kostel postaven v letech 1827–31. Nahradil dřevěný hřbitovní kostel z roku 1688. Vybavení je většinou z doby výstavby, z původního dřevěného kostela byl přenesen hodnotný reliéf sv. Anny z poloviny 18. století.