Turistické cíle v okolí obce Žacléř

Pískovcový pomník s mramorovou nápisovou deskou byl postaven v roce 1936 nad hromadným hrobem neznámého počtu pruských vojáků, padlých v bitvě u Rubínovic a Rokytníku 28. června 1866. Pomník zřídil Spolek pro udržování válečných hrobů a pomníků z roku 1866 ve Starém Rokytníku

Vysoký pískovcový obelisk na mohutném podstavci byl vztyčen na bývalem bitevním poli na památku Rakušanů a Prusů padlých v bitvě u Rubínovic a Rokytníku 28. června 1866. Jeho autorem byl Johan Fabinger z Trutnova, pomník zřídil Spolek pro údržbu válečných pomníků ve Starém Rokytníku v roce 1896.

Pomník dvěma pruským granátníkům z 2. gardového granátnického pluku, Louisi Knuthovi a Viktoru Poepkemu, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Je možné, že pod pomníkem je kromě uvedených dvou granátníků pohřbeno více padlých, tedy že označuje hromadný hrob pruských vojáků.

Pomník představuje dělostřelce nad rozbitým dělem a padlým spolubojovníkem. Je věnován příslušníkům c. k. 10. armádního sboru, padlým v bitvě u Trutnova 27. června 1866. Pomník nechal vytvořit místní spolek k údržbě válečných pomníků v roce 1907. Autorem je trutnovský sochař Josef Zeipelt.

Pomník třem rakouským vojákům ze 16. praporu polních myslivců, kteří padli 28. června 1866 v bitvě u Rubínovic. Údajně se jedná o jeden z posledních dřevěných pomníčků, které označovaly vojenské hroby ze střetů v roce 1866 bezprostředně po válce.

Pískovcový pomník s křížem z r. 1895 na hrobě tří neznámých rakouských vojáků, padlých 28. 6. 1866 v bitvě u Rubínovic. Na pomníku je německý nápis „Hier ruhen 3 österreichische Soldaten, gefallen durch Kugeln tapferer Feinde am 28. Juni 1866". Netypický kříž je zdoben motivy popínajícího se máku.

Místo, které je označováno jako pramen Metuje, se nachází v lukách u osady Hodkovice západně od Adršpašských skal. Leží mimo značené cesty.

Řeka Úpa pramení v Úpském rašeliništi na krkonošském hřebenu u polské hranice v I. zóně Krkonošského národního parku. Místo je přístupné pouze po modře značené stezce od Luční boudy k Obřímu sedlu pod Sněžkou.

Zaniklý hrádek z roku 1534 vystavěný v souvislosti s hornickou činností v oblasti. Od roku 1561 se uvádí jako pustý.

Připomínána v pol.15.st. R.1525 přistavěna renesanční věž. V r.1610 přestavěna, ozdobena sgrafity. V průčelí věže postavy vysokých obrů z r.1641. V r.1789 přidány hodiny. Věž v základu čtyřboká a v patře osmiboká. Přestavěna v r.1912 a v roce 2002.

Oválný hrádek neznámého jména a historie nyní zván Radvanice. Archeologicky zkoumán r. 1970, vznik datován do 2. pol. 13. stol. Opevněn příkopem s valem, na horní plošině stála dřevěná věžovitá stavba, do patra kamenná. Na východní straně při vnějším valu nalezeny zbytky nějaké mladší stavby .

Zaniklý hrad, založen v 2. polovině 13. století pány ze Švábenic jako mocenský opěrný bod v rámci kolonizačního podnikání. S odchodem tohoto rodu z Trutnovska na přelomu 13. a 14. století postupně zanikl.