Turistické cíle v okolí obce Květná

Raně barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1670-1672 podle plánů Antonia Alfieriho nákladem hrabat Trauttmansdorffů. Hlavní oltář pochází až z r. 1795. Od r. 1831 u kostela zřízen městský hřbitov s novorenes. branou z r. 1897. Rekonstruovaný kostel slouží od r. 2012 opět bohoslužebným účelům.

Kostel z 1. pol. 13. stol. založen na románských základech. Z původního zařízení socha sv. Josefa z 1. pol. 18. stol. Oltářní obraz sv. Antonína Poustevníka z pol. 18. stol. Barokní řezba Piety z r. 1730 z okruhu barokního sochaře Pacáka. Původní rokokové zařízení nahrazeno r. 1963 pseudogotickým.

Původně gotický kostel sv. Barbory pochází z poč.14. st. Je součástí areálu, zvonice, ohradní zeď, hřbitov a vlastní kostel. Nad zdmi kostela jsou podstřešní dřevěná patra na krakorcích. Do celého areálu se vchází zvonicí pocházející patrně z 18.st.

Barokní bezvěžový venkovský kostel z r. 1696. Jednolodní orientovaná stavba obdélného půdorysu s odsazeným pravoúhlým obdélným presbytářem a osově umístěnou sakristií. Kvalitní příklad raně barokní architektury. Původní hřbitov obklopující kostel není používán. Kostel památkově chráněn od roku 1964.

Kostel snad ze 14. století byl do současné barokní podoby přestavěn v letech 1721-1725. Ve věži je zvon Panny Marie z r. 1558. Stavbu doplňuje raně barokní sloup se sochou Panny Marie z r. 1690 a budova fary.

Gotický kostel byl postaven na poč. 14. stol., zmiň. až r. 1349. R. 1835 opraven, r. 1888 pseudogot. přestavbou rozšířen (prodloužena loď, přistavěna věž). Pův. got. presbytář s pozůstatky fresek (14. stol.), gotická křtitelnice, zvony z konce 14. a 15. stol. Zařízení kostela převážně pseudogotické.

Barokní jednolodní kostel s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven r. 1642, několikrát přestavován. Značně poškozen požárem r. 1957. Oprava trvala až do 70. let 20. století. Při ní změnila vzhled kostelní věž, která měla původně cibulovou báň. Nad hlavním portálem erby stavebníků.

Kostel sv. Havla v Sulkovci je bezvěžová pozdně barokní stavba z r. 1736. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je památkově chráněn společně s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, která stojí před ním.

Kostel sv. Jakuba St. (a sv. Filomeny od r. 1843) se prvně zmiňuje r. 1344. R. 1766 opraven, v l. 1769-71 barokně rozšířen a přistavěna nová věž (pův. přestav. na hřbit. bránu r. 1856). Kostel opravován v l. 1925, po požáru r. 1956 a v l. 2005-06. Hřbit. zeď s cenným souborem reliéfů křížové cesty.

Gotický kostel z pol.17. století, stojící na starší stavbě, r. 1845 vážně poničen požárem a r. 1848 částečně stržen. V l. 1853–65 byl znovu vystavěn podle plánů Ing. Ant.Vacha z Pardubic. Ve věži nejstarší poličský zvon Medián, z r. 1511 a je zde rodná světnička skladatele B. Martinů.

Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.

Kostel sv. Jana Křtitele v Širokém Dole je gotická jednolodní stavba s dochovanou klenbou presbyteria, pozdně renesančně upravená. Je filiálním kostelem ve farnosti Sebranice u Litomyšle a od roku 1958 chráněná kulturní památka spolu s ohradní zdí a branami areálu.