Turistické cíle v okolí obce Polička-Dolní Předměstí

O vzniku sochy ze světlého pískovce není žádný záznam. Na čelní straně podstavce je Panna Marie s Ježíškem, dále sv. Václav, ztvárněný v plné rytířské zbroji. Nad podstavcem stojí archanděl Michael, oděn v brnění, z kterého vyčnívá dlouhá nařasená suknice. Nechybějí mohutná andělská křídla.

Socha Krista na starém hřbitově za kostelem je neprávem opomíjena. Stojí za nově zřízenou křížovou cestou na konci hřbitova u hřbitovní ohradní zdi.

Pískovcová socha pochází z r. 1887. V r. 1968 byla svržena a roztříštila se. K její opravě došlo r. 1977. Čelní strana soklu obsahuje modlitbu. Na levé straně soklu vyobrazen sv. Josef a Panna Marie. Socha Panny Marie má zlatou korunu, stejně jako Ježíšek, kterého Panna Marie drží.

Sousoší u cesty na Vidlatou Seč. Postavila ho manželka rolníka Macha r. 1875. Vyrobeno ze světlého pískovce. Reliéfy evangelisty Marka a sv. Františka z Assisi. Na soklu reliéf Panny Marie. Sousoší tvoří Otec a Syn, nad nimi holubice jako Duch svatý. V 20. stol. restaurováno.

Plastika z roku 1825 vytvořena z pískovce. Na čelní straně reliéf s Pannou Marií Sedmibolestnou. Zprava na soklu reliéf s motivem Svaté rodiny. Centrální postavou je malý Ježíš. Po levici Panna Marie, po pravici sv. Josef. Na krycí desce sousoší Svaté Trojice. Centrální postavou je Ježíš na kříži.

Vrcholně barokní mariánské sousoší připisované Jiřímu Františku Pacákovi z r. 1737. Socha z pískovce obehnána kuželkovou balustrádou. Jádrem sousoší je Panna Maria oděná do prostého roucha a Ježíšek, který jí sedí na klíně, podává matce věnec z růží. Kolem sousoší z každé strany obláček a na nich andělíčci. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

Pomník obětí selského povstání z r. 1680 pochází z let 1913-1914, dílo kamenické školy v Hořicích podle modelu Jana Štursy. Plastika sedláka stojí na podstavci. Z každé strany pískovcové bloky, na nich jména popravených sedláků. Socha 3 m vysoká zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Před farou se nachází pískovcová barokní socha sv. Floriána z roku 1777. Zobrazuje světce v tradiční ikonografii jako římského vojáka. Socha patří k pozdně barokní lidové kamenické práci. V rukou má vědro na hašení požáru a kopí s praporem.

Socha pochází z roku 1852. Autor neznámý. Na přední straně scénka Janova svržení do Vltavy. Zleva reliéf sv. Martina. Na pravé straně sv. Václav. Světec oděn do sutany. V obou rukou drží kříž. Na hlavě biret. Kolem hlavy pět hvězd.

Socha postavena k tisíciletému výročí smrti sv. Vojtěcha. Socha je komplikovaně zdobená. Podstavec rozdělen na čtyři partie. Na posledním socha sv. Vojtěcha. Na hlavě má biskupskou mitru. V pravé ruce drží biskupskou berlu. Sochu vysvětil papež Jan Pavel II.

Autorsky neurčená pískovcová socha pochází z roku 1713. Doklad vysoké úrovně regionální kamenosochařské produkce. Na soklu sedící Panna Marie držící na klíně mrtvého Krista. Na hlavě plechová paprsková svatozář. Sousoší je na seznamu kulturních památek od r. 1964.

Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.