Turistické cíle v okolí obce Polička-Dolní Předměstí

Vrcholně barokní mariánské sousoší připisované Jiřímu Františku Pacákovi z r. 1737. Socha z pískovce obehnána kuželkovou balustrádou. Jádrem sousoší je Panna Maria oděná do prostého roucha a Ježíšek, který jí sedí na klíně, podává matce věnec z růží. Kolem sousoší z každé strany obláček a na nich andělíčci. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

Pomník obětí selského povstání z r. 1680 pochází z let 1913-1914, dílo kamenické školy v Hořicích podle modelu Jana Štursy. Plastika sedláka stojí na podstavci. Z každé strany pískovcové bloky, na nich jména popravených sedláků. Socha 3 m vysoká zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Před farou se nachází pískovcová barokní socha sv. Floriána z roku 1777. Zobrazuje světce v tradiční ikonografii jako římského vojáka. Socha patří k pozdně barokní lidové kamenické práci. V rukou má vědro na hašení požáru a kopí s praporem.

Socha postavena k tisíciletému výročí smrti sv. Vojtěcha. Socha je komplikovaně zdobená. Podstavec rozdělen na čtyři partie. Na posledním socha sv. Vojtěcha. Na hlavě má biskupskou mitru. V pravé ruce drží biskupskou berlu. Sochu vysvětil papež Jan Pavel II.

Autorsky neurčená pískovcová socha pochází z roku 1713. Doklad vysoké úrovně regionální kamenosochařské produkce. Na soklu sedící Panna Marie držící na klíně mrtvého Krista. Na hlavě plechová paprsková svatozář. Sousoší je na seznamu kulturních památek od r. 1964.

Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.

Celodřevěná rozhledna postavená roku 2004 s jednou vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m a čtyřmi mezipatry. Rozhledna se nachází jižně od města Proseč u osady Paseky, západně od silnice II/357.

Dřevěná rozhledna, vysoká 16 m, stojící 539 m n. m. Byla postavena v l. 2001–2002 sdružením obcí mikroregionu Toulovcovy maštale (sdružujícím 11 obcí) jako jedna ze tří dřevěných rozhleden. Projektantem je Ing. Martin Novák. Vyhlídková plošina je ve výšce 12 m.

Budislavské pískovcovské skály, přírodní útvary s různými tvary. Součástí jsou Toulovcovy maštale, Panský stůl, Městské maštale, Kazatelna, Dudychova jeskyně, Betlém a další. Skály tvořeny svrchně křídovými pískovci mořského původu.

Kamenná zřícenina menšího vodního mlýna, který je prvně zobrazen na mapě z r. 1839. Není známo, kdy byl založen, ani o jeho historii se moc neví. Podle leteckých snímků z 50. let 20. stol byl mlýn zříceninou již v této době.

Divadelní budova Spolku divadelních ochotníků „Tyl“ byla postavena podle návrhu architektů A. Mendla a V. Šantrůčka v letech 1924–1929. Od r. 1962 Jednotný klub pracujících, od 90. let je zde i kino a městský kulturní dům.

Nevysoká zděná rozhledna z roku 2020 ve vsi Martinice je součástí restauračního objektu. Poskytuje sice omezený výhled, ale pro jeho zlepšení je vybavena dalekohledem.