Turistické cíle v okolí obce Polička-Dolní Předměstí

Pozůstatek kapličky u léčivého pramene, kterou postavil statkář J. Schlesinger r. 1935 jako dík za uzdravení nemocné ženy. Kaple byla oblíbeným poutním místem. V obd. po 2. sv. válce byla poničena pádem stromu, poté zchátrala. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na jejím obnovení.

Klasicistní školu nechal v r. 1801 vystavět hrabě Antonín Belcredi. Svému účelu sloužila až do r. 1986. V letech 1992-1994 proběhla rekonstrukce a v r. 1998 byla v budově otevřena Síň rodáků.

Jeden z výchozích bodů do PP Maštale, v místě několik pískovcových skalních útvarů. Nejzajímavější je Zámeček se zbytky pískovcové stavby, dále útvar Velké Hradisko a menší Malé Hradisko. Zde měl údajně sídlit bájný vladyka Pech.

Zřícenina hradu, postaveného Archlebem z Kunštátu. Prvně zmiň. r. 1384, kdy Archleb hrad postoupil synu Erhardovi a bratru Janovi. R. 1447 hrad získala Erhardova dcera Žofka, r. 1448 jej koupil pernštejnský purkrabí Vaněk. Pro jeho loupeživé chování byl hrad r. 1456 pobořen. Nebyl obnoven a zpustl.

Socha postavena k tisíciletému výročí smrti sv. Vojtěcha. Socha je komplikovaně zdobená. Podstavec rozdělen na čtyři partie. Na posledním socha sv. Vojtěcha. Na hlavě má biskupskou mitru. V pravé ruce drží biskupskou berlu. Sochu vysvětil papež Jan Pavel II.

Autorsky neurčená pískovcová socha pochází z roku 1713. Doklad vysoké úrovně regionální kamenosochařské produkce. Na soklu sedící Panna Marie držící na klíně mrtvého Krista. Na hlavě plechová paprsková svatozář. Sousoší je na seznamu kulturních památek od r. 1964.

Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.

Celodřevěná rozhledna postavená roku 2004 s jednou vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m a čtyřmi mezipatry. Rozhledna se nachází jižně od města Proseč u osady Paseky, západně od silnice II/357.

Dřevěná rozhledna, vysoká 16 m, stojící 539 m n. m. Byla postavena v l. 2001–2002 sdružením obcí mikroregionu Toulovcovy maštale (sdružujícím 11 obcí) jako jedna ze tří dřevěných rozhleden. Projektantem je Ing. Martin Novák. Vyhlídková plošina je ve výšce 12 m.

Budislavské pískovcovské skály, přírodní útvary s různými tvary. Součástí jsou Toulovcovy maštale, Panský stůl, Městské maštale, Kazatelna, Dudychova jeskyně, Betlém a další. Skály tvořeny svrchně křídovými pískovci mořského původu.

Kamenná zřícenina menšího vodního mlýna, který je prvně zobrazen na mapě z r. 1839. Není známo, kdy byl založen, ani o jeho historii se moc neví. Podle leteckých snímků z 50. let 20. stol byl mlýn zříceninou již v této době.

Divadelní budova Spolku divadelních ochotníků „Tyl“ byla postavena podle návrhu architektů A. Mendla a V. Šantrůčka v letech 1924–1929. Od r. 1962 Jednotný klub pracujících, od 90. let je zde i kino a městský kulturní dům.