Turistické cíle v okolí obce Bystré

Zřícenina hradu, dolní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla zatím neobjasněn, možná bylo opevnění jednoho místa rozděleno členitým terénem.

Zaniklý hrad, horní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla neobjasněn, pravd. šlo o opevnění jednoho místa rozděleného členitým terénem.

V obci stála od 14. stol. tvrz, koncem 16. stol přestavěná v renesanční zámek, který však r. 1852 vyhořel a byl přebudován v sídlo hospodářské správy. R. 1862 byl poblíž vystavěn nový pseudoklasicistní zámek, který dnes slouží jako Dětská ozdravovna.

Novodobá křížová cesta z r. 2015 s keramickou výzdobou vede k pův. mariánské kapli, postavené r. 1889 na místě zbořené kaple z 18. stol. Autorkou výzdoby kaple i křížové cesty je Marie Klimešová z Poličky.

Unikátní technická památka, krytá lávka přes řeku Svratku, pocházející z roku 1873. Je 22 m dlouhá a spojovala obce Švařec a Koroužné.

Klasicistní zámek s pozůstatky románsko-gotického hradu ze 13. st. Od roku 1448 je majitelem Jiří z Kunštátu a z Poděbrad. Přestavěn renesnačně v 16. a barokně v 17. stol. Dnešní vzhled získal na přelomu 18. a 19. st.

Zámek Lamberg postavil koncem 17.st. hrabě Jan Maxmilián Lamberg jako své letní sídlo. Od r.1733 sloužil hospodářským účelům. V druhé pol.20.st. náležel JZD. V současnosti je v soukromém vlastnictví. Celkově ve značně dezolátním stavu.

Vila z 19.století, kde se nyní nachází městský úřad.

Klasicistický zámek vybudovaný po roce 1820 za arcibiskupa arciknížete Rudolfa Jana pro potřeby vrchnostenské správy svitavského panství. Majetkem arcibiskupství zůstal zámek až do znárodnění v roce 1948. Tehdy tam město Svitavy umístilo mateřskou školku, která je tam i v současné době.

Zříceniny hradu pánů z Lomnice z konce 13. st., první zmínka až r. 1360. V 15. st. Boskovicové, od r. 1596 Pernštejnové. Poč. 16. st. ještě obyvatelný. V r. 1560 se již prodával jako pustý. V areálu se dnes nachází památník obětem 2. sv. války.

Lípa velkolistá, s obvodem kmene přes 11 m a výškou 22 m, je druhý největší strom ve východních Čechách. Její stáří je odhadováno na více jak 600 let.

Barokní, 22 metrů vysoký morový sloup z let 1727–31 je považován za vrcholné dílo tohoto druhu v Čechách. Jeho autorem je J. F. Pacák z Litomyšle. Ústřední socha P. Marie je ve výklencích, na římse a balustrádě doplněna reliéfy a plastikami 9 světců.