Turistické cíle v okolí obce Rohozná

Zámek Lamberg postavil koncem 17.st. hrabě Jan Maxmilián Lamberg jako své letní sídlo. Od r.1733 sloužil hospodářským účelům. V druhé pol.20.st. náležel JZD. V současnosti je v soukromém vlastnictví. Celkově ve značně dezolátním stavu.

Vila z 19.století, kde se nyní nachází městský úřad.

Klasicistický zámek vybudovaný po roce 1820 za arcibiskupa arciknížete Rudolfa Jana pro potřeby vrchnostenské správy svitavského panství. Majetkem arcibiskupství zůstal zámek až do znárodnění v roce 1948. Tehdy tam město Svitavy umístilo mateřskou školku, která je tam i v současné době.

Soubor zámeckých budov přestavěn z původního gotického hradu. Roku 1424 dobyt a poškozen husity. V r. 1570 přestavěn na renesanční zámek. Dvakrát poničen požárem v 17. a 18. st. Roku 1724 přestavěn barokně, v 19. st empírově upraven.

Zříceniny hradu pánů z Lomnice z konce 13. st., první zmínka až r. 1360. V 15. st. Boskovicové, od r. 1596 Pernštejnové. Poč. 16. st. ještě obyvatelný. V r. 1560 se již prodával jako pustý. V areálu se dnes nachází památník obětem 2. sv. války.

Barokní, 22 metrů vysoký morový sloup z let 1727–31 je považován za vrcholné dílo tohoto druhu v Čechách. Jeho autorem je J. F. Pacák z Litomyšle. Ústřední socha P. Marie je ve výklencích, na římse a balustrádě doplněna reliéfy a plastikami 9 světců.

Budova muzea se stálou expozicí a knihovnou.

Centrum Bohuslava Martinů bylo otevřeno po zásadní rekonstrukci budovy r. 2009 jako součást Městského muzea a galerie Polička. Zahrnuje expozice Barevný svět Bohuslava Martinů včetně historické školní třídy, Historie města Poličky a Sklářství na Horácku.

Dodnes dochované hradby s 19ti baštami byly postaveny po celém obvodu města Poličky v 1. pol. 14. stol. a dosahovaly celkově délky 1220 m. Hlavní hradba byla šířky 2,5 m, před ní byla 4 m vysoká parkánová hradba a příkop, který se napouštěl vodou.

Zbytky opevnění, se zachovalou baštou ze 14. a 15.století.

Polní opevnění na Trstenické stezce bylo zbudováno roku 1643 a mělo zastavit postupující švédské vojsko. Chátrající fortifikace byla o dvacet let později opravena, aby čelila hrozícímu tureckému vpádu, k němuž nakonec nedošlo.

Novorenesanční budova knihovny, postavená koncem 19.století.