Turistické cíle v okolí obce Rohozná

Třímetrová betonová socha zubra od Michala Olšiaka byla odhalena 20. září 2015. Plastika je součástí většího zábavního areálu a slouží zejména jako atrakce pro děti.

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1893. Stojí před kostelem. Původně stálo u fary, která byla zbourána. Na sloupu sousoší reliéf svaté Rodiny.

Sousoší vzniklo r. 1734. Kvalitní sochařské dílo vrcholného baroka. R. 1987 přemístěno do parčíku u Školní ulice. Na rozích obláčky s andílky s ornamentální výzdobou. Nahoře mohutný oblak s Bohem Otcem, Kristem a holubicí jako Duchem Svatým. Na soklové části dvojice nápisů.

Autorsky neurčená pískovcová socha pochází z roku 1713. Doklad vysoké úrovně regionální kamenosochařské produkce. Na soklu sedící Panna Marie držící na klíně mrtvého Krista. Na hlavě plechová paprsková svatozář. Sousoší je na seznamu kulturních památek od r. 1964.

Stará radnice je v majetku města od roku 1538. V roce 1781 vyhořela při požáru města. Při jejích opravách byla přistavěna věž s hodinami, které mají dnes tři ciferniky.

Současná budova staré radnice vznikla v r. 1808 stavebním sjednocením původní renesanční radnice z 15. stol. se sousedním domem. Od r. 1960 slouží tato kulturní památka jako sídlo městského muzea. V r. 2008 byla dokončena rekonstrukce.

Dědičná štola v tzv. Horníčkově stráni, po pravé straně silnice vedoucí do Víru. Patrně již středověkého stáří, doložena v 17. století. Ve stráni nad štolou jsou pozůstatky zasutých úklonných šachtic středověkého stáří.

Rozhledna Strážný vrch v neobvyklé podobě těžní věže s výztužemi štoly byla vybudována v letech 2009-2010 na Hřebečském hřbetu a je volně přístupná. Je součástí projektu Hřebečských důlních stezek.

Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.

Kamenná zřícenina menšího vodního mlýna, který je prvně zobrazen na mapě z r. 1839. Není známo, kdy byl založen, ani o jeho historii se moc neví. Podle leteckých snímků z 50. let 20. stol byl mlýn zříceninou již v této době.

Divadelní budova Spolku divadelních ochotníků „Tyl“ byla postavena podle návrhu architektů A. Mendla a V. Šantrůčka v letech 1924–1929. Od r. 1962 Jednotný klub pracujících, od 90. let je zde i kino a městský kulturní dům.

Zaniklá vodní tvrz, která se v písemných pramenech neobjevuje nebo se záznamy o ní nedochovaly. Samotná vesnice je zmiňována r. 1365. Pravděpodobně zde sídlili manové moravskotřebovského panství.