Turistické cíle v okolí obce Rohozná

Barokní farní kostel sv. Martina v Rovečném vznikl přestavbou starší svatyně v r. 1721. Je obklopen hřbitovem. Obci však dominuje evangelický kostel zbudovaný po vydání tolerančního patentu.

Barokní kostel sv. Matouše nechala v letech 1767-1769 postavit baronka Marie Antonie z Bukůvky, žijící u tehdejší majitelky jimramovského panství Marie Antonie z Waldorfu. Již v r. 1783 byl po jozefínské církevní reformě kostel zrušen a následně upraven na byty.

Raně gotický hřbitovní kostel byl postaven ve 13. stol. V 16. stol. prošel přestavbou, r. 1783 přistavěna sakristie a horní patro věže (zvony z r. 1500 a 1535), staveb. uprav. v 19. stol. V interiéru mramor. křtitelnice ze 13. stol. a jedinečná fresková výmalba z 2. pol. 14. stol., odhalená r. 1949.

Gotický kostel z poč. 14. století s obdélnou lodí a čtverc. presbytářem s kříž. žebrovou klenbou. Ve 2. pol. 14. st. vybaven bohatou kamenickou výbavou a výpravnými freskami v lodi i presbytáři. Upraven barokně v l. 1680–82 a na poč. 19. st.

Pozdně barokní kostel s věží v průčelí. Původně gotický kostel přestavěn r. 1759. Stojí nad obcí uprostřed hřbitova. Jednolodní orientovaná stavba. Věž v průčelí se čtyřmi zvony, největší z r. 1599. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původně raně gotický kostel, jehož počátky sahají do 13. století, prošel na konci 19. a počátku 20. stol. architektonickými změnami. Kostel, přilehlá stavení i hřbitov od minulého desetiletí prochází postupnou a důkladnou rekonstrukcí.

Kostel byl založen někdy v 1. polovině 14. století. Později upraven. Současnou secesní podobu získal v letech 1912-1914 při rozšiřující přestavbě. Před kostelem stávala do 2. poloviny 20. století barokní fara. Kostel je v současnosti filiálním a patří pod římskokatolickou farnost Svitavy.

Gotický kostel sv. Prokopa v Letovicích byl postaven pány z Lipé v l. 1370–1380. V l. 1668–85 byl kostel nově zaklenut. R. 1716 byl přestavěn v ranně barokním slohu. R. 1847 byla ke kostelu přistavěna věž.

Původní gotický kostel z 12. st. Přestavován r. 1601. Nejvýznamnější barokní přestavba v l.1722–26, kdy byl vlastně vystavěn kostel nový. Poslední velikou opravu prodělal v l.1985–86. Před kostelem sochy Sedmibolestné Panny Marie a sv. Šebestiána.

První zmínka o kostele je z r. 1349. V r. 1683 měl být zbořen a nahrazen novým barokním kostelem s vedle stojící polodřevěnou zvonicí. Po požáru v r. 1885 byla upravena střecha.

Kostel v Bystřici vznikl zřejmě již ve 13. století. Současný farní kostel je trojlodní barokní stavba z let 1750-1753 s gotickým jádrem. V r. 1841 stavbu poničil požár. K poslední větší opravě došlo ve 2. polovině 19. století.

Původní kostel byl postaven v roce 1391 a v roce 1424 vypálili husité. V letech 1424 – 1426 postaven kamenný gotický kostel. Po požáru v roce 1827 byl na původním místě vystavěn kostel nový.