Turistické cíle v okolí obce Častolovice

Dřevěný řeckokatolický kostelík postavený roku 1669 ve Velké Kopani na Podkarpatské Rusi. Roku 1930 přenesen do Dobříkova, zde využíván pro potřeby Československé církve husitské.

Pozdně barokní římskokatolický kostel byl postaven v roce 1781. Roku 1786 byla zřízena lokálie a v roce 1854 došlo k obnovení farnosti. Stavba je kulturní památkou ČR.

Tento empírový zámek si nechal vystavět hrabě Josef Kinský v letech 1829–1835. Jednopatrová budova s předsunutým sloupovým portikem. Okolo rozsáhlý anglický park.

Tvrz se připomíná r.1629. R. 1668 po požíru nechal Václav Záruba z Hustířan postavil raně barokní zámek. R. 1777 zámek znovu vyhořel. Byl obnoven a v této podobě se dochoval dodnes.

Kostelecká Lhotka je samota na místě bývalého hospodářského dvora asi 800 m severně od obce Tutleky, jejíž je nyní součástí. Zbytky místní tvrze z počátku 17. století zanikly r. 1957 při budování velkovýkrmny prasat.

Tvrz založena poč.17.stol., r.1700 rozšířena na zámek. R.1824 Antonín Slivka ze Slivic přestavěl pozdně klasicistně. Josef Huppmann de Valbela v r.1874 přistavěl pseudoslohovou jednopatrovou budovu. Kol. r. 1900 Vilém Königswarter zřídil kapli.

Pozdně renesanční stavbu z roku 1602 nechal zbudovat Jan Rudolf Trčka z Lípy v západní části opočenského zámeckého parku podle vzoru letohrádku v pražské Stromovce. Současná podoba je výsledkem empirových úprav, provedených roku 1810.

Železná rozhledna (15 m, 285 m n.m.) byla postavena r. 1930 na místě památné "Národní lípy", kterou vyvrátila r. 1925 vichřice. Stavbu zadala obec, konstrukci zhotovil stavební a konstrukční zámečník Josef Černý. Spodní část rozhledny byla dodatečně zesílena. R. 1992 prošla rozhledna rekonstrukcí.

Budova bývalého šlechtického sídla s absencí architektonických detailů sloužící v současnosti jako pošta. Po r. 1637 zde staví sídlo Volf Bedřich Czetlitze ze Seitendorfu. V r. 1682 je uváděna jako pustá. Od r. 1684 slouží jako sýpka. V r. 1924 ji získává obec a přestavuje na byty a kanceláře.

Nevýrazný empírový lovecký zámeček, který nechává v roce 1820 postavit majitel žambereckého panství Jan Parish. V druhé polovině 19. století byl přestaven na myslivnu. Objekt patřil Parishům až do roku 1948. Nejvýraznějším architektonickým prvkem je sloupový portikus zakončený tympanonem.

Gotický hrad byl založen koncem 13. stol. Půtou z Potštejna. Za Václava II. se stal majetkem koruny. Goticky přestavěn pro Jiřího z Poděbrad. Od r. 1495 v majetku Viléma z Pernštejna, přestal být sídlem a postupně chátral. R. 1657 uváděn jako pustý. V průběhu 20. stol. prošel několika opravami.

Plátenickou manufakturu nechal někdy kolem poloviny 18. století vybudovat Jan Ludvík Harbuval Chamaré. Později se zde začaly vyrábět i jemné druhy plátna a tzv. tažné plátno, zvláště ubrusy a závoje. Za Jana Antonína Harbuvala Chamaré v 60. letech 18. století manufaktura upadla.