Turistické cíle v okolí obce Častolovice

Kostel sv. Jakuba byl vystavěn kolem r. 1200. Stále má základní znaky románského kostela. Původně byl kostelem farním. V kapli sv. Jana Křtitele zavěšen zvon, pocházející z kláštera Svaté Pole, zničeného v 15. stol.

Barokní kostel byl postaven náhradou za pův. dřevěný kostel (14. stol.), který byl zničen za husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1748–56 dal hrabě Antonín z Bubna postavit nový zděný kostel. Od r. 1869 farní. Z pův. tří zvonů byly dva zrekvírovány za I. sv. války, zůstal zvon sv. Jakub (1558).

Kostel sv. Jana Křtitele v Klášteře nad Dědinou vybudován patrně v 16. století v místě někdejšího kláštera cisterciáků z 13. stol., zničeného r. 1420 husity. Malý bezvěžový kostel památkově chráněn od r. 1958, nyní filiální ve farnosti Třebechovice p. Orebem, bez pravidelných bohoslužeb.

Jednolodní barokní kostel z l. 1734–36, vzniklý rozšířením hřbitovní kaple doložené r. 1691. Rozšířen 1771, farní od r. 1855.

Pozdně barokní kostel sv. Jiří byl vystavěn mezi lety 1785–87 zedníkem J. Schubertem z Černíkovic a tesařem Fr. Peychou z Třebešova, snad podle projektu Františka Kermera.

Původní starý kostel připomínán od 14. století. Nynější nový kostel postaven v l. 1769-1773. Areál vrcholně barokního městského kostela (kostel, krucifix, socha Mojžíše a přilehlý parčík), dominanta města a říčního údolí. Krypta z r. 1686. Zařízení soudobé (některé kusy ze starého kostela).

Pozdně barokní jednolodní kostel sv. Kateřiny z l. 1796–98. Postaven na místě renesanční kaple (připomínané r. 1626), která roku 1794 vyhořela.

Farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Horní Rovni byl postaven v barokním slohu v letech 1697-1699 na místě staršího dřevěného podle plánů italského stavitele Jana Conacrase, působícího v Chrudimi. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Gotický kostel, postavený poč. 15. stol. pravděpodobně Šárovci ze Šárova. R. 1614 nechal Jan Rudolf Trčka kostel stavebně upravit. R. 1736 byla přistavěna kostelní předsíň. V oknech se částečně zachovaly malované znaky Trčků z r. 1614. V kostele je zajímavá zděná kazatelna či gotický dřevěný sloup.

Kostel sv. Máří Magdalény ve Skořenicích je novorománská stavba z let 1865-1867, která nahradila starou, raně gotickou svatyni. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Choceň a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba není památkově chráněna.

Původní kostel sv. Marka byl postaven ve 2. polovině 16. století. L. P. 1713 nechal hrabě František Karel Záruba z Hustířan postavit nový barokní kostel. V té době se jednalo o hlavní potštejnský kostel. V r. 1790 byl ke kostelu sv. Marka přeložen hřbitov. Areál je kulturní památkou.

Současný barokní římskokatolický farní kostel byl postaven na místě staršího chrámu v letech 1736-1739 podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Barokní fara byla dokončena ještě před zahájením přestavby kostela roku 1734.