Turistické cíle v okolí obce Častolovice

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.

Kostel sv. Apolináře v obci Chleny pochází patrně z 13. stol. a ve 14. stol. byl goticky přestavěn. V roce 1755 byl nově vystavěn a r. 1839 doplněn o věž. Nyní filiální kostel v římskokatolické farnosti Kostelec nad Orlicí s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Gotický kostel vysvěcen r. 1313, ve 3. čtvrti 14. stol. prodloužena loď. Nejpozd. poč. 16. stol. vyhořel. Upraven roku 1521 Pernštejny. R. 1661 postavena zvonice. Koncem 19. st. novogoticky restaurován. V průčelí zazděny náhrobníky z 16.-18. stol. U kostela novorománská zvonice z let 1870–71.

Kostel sv. Jakuba byl vystavěn kolem r. 1200. Stále má základní znaky románského kostela. Původně byl kostelem farním. V kapli sv. Jana Křtitele zavěšen zvon, pocházející z kláštera Svaté Pole, zničeného v 15. stol.

Kostel sv. Jakuba Staršího ve Skuhrově nad Bělou je barokní stavba z let 1715-1718, opravená r. 1832. Je kostelem filiálním ve farnosti Solnice s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Barokní kostel byl postaven náhradou za pův. dřevěný kostel (14. stol.), který byl zničen za husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1748–56 dal hrabě Antonín z Bubna postavit nový zděný kostel. Od r. 1869 farní. Z pův. tří zvonů byly dva zrekvírovány za I. sv. války, zůstal zvon sv. Jakub (1558).

Kostel sv. Jana Křtitele v Klášteře nad Dědinou vybudován patrně v 16. století v místě někdejšího kláštera cisterciáků z 13. stol., zničeného r. 1420 husity. Malý bezvěžový kostel památkově chráněn od r. 1958, nyní filiální ve farnosti Třebechovice p. Orebem, bez pravidelných bohoslužeb.

Jednolodní barokní kostel z l. 1734–36, vzniklý rozšířením hřbitovní kaple doložené r. 1691. Rozšířen 1771, farní od r. 1855.

Původní starý kostel připomínán od 14. století. Nynější nový kostel postaven v l. 1769-1773. Areál vrcholně barokního městského kostela (kostel, krucifix, socha Mojžíše a přilehlý parčík), dominanta města a říčního údolí. Krypta z r. 1686. Zařízení soudobé (některé kusy ze starého kostela).

Pozdně barokní kostel sv. Jiří byl vystavěn mezi lety 1785–87 zedníkem J. Schubertem z Černíkovic a tesařem Fr. Peychou z Třebešova, snad podle projektu Františka Kermera.

Pozdně barokní jednolodní kostel sv. Kateřiny z l. 1796–98. Postaven na místě renesanční kaple (připomínané r. 1626), která roku 1794 vyhořela.

Farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Horní Rovni byl postaven v barokním slohu v letech 1697-1699 na místě staršího dřevěného podle plánů italského stavitele Jana Conacrase, působícího v Chrudimi. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.