Turistické cíle v okolí obce Homole

Renesanční tvrz v Hoděčín byla postavena po r. 1541 Janem Lickem z Rýzmburka. Za Jaroslava ze Šternberka v l. 1860-74 přestavěna na klasicistní zámek.

Původně zde stál gotický hrad, jenž v 16. století zpustl a byl nahrazen tvrzí zbořenou až r. 1817. V r. 1867 nechal na jejím místě hraběcí rod Bubnů postavit zámek, který sloužil hospodářské správě jelenských statků.

Tvrz postavil po r. 1588 Albrecht z Bubna. Tvrz se prvně zmiňuje r. 1611 při postoupení Horních Libchav Janovi z Bubna. Tvrz ztratila význam jako sídlo a koncem 17. stol. byla upravena na byty a sýpku. V 1. pol. 20 stol. zde byla škola, později se stala sídlem OÚ. Rekonstrukce koncem 20. stol.

Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.

Stopy hrádku na ostrohu Tiché Orlice a jejího levobřežního bezejmenného přítoku. Dle archeologických nálezů datovaného do třetí třetiny 13. sto. a počátku 14. stol. Nejpravděpodobnější variantou je, že jde o strážní stanoviště nad přechodem přes řeku. Byl předchůdcem a chvíli současníkem Lanšperku.

Hradiště z prehistorické doby, osídlené i v 11.–12.století, kde ve 14.–15.století stála středověká tvrz, jejíž jméno neznáme a písemné prameny zcela chybí. Dochovaly se zbytky obvodové hradby a část základových zdí budovy.

Roku 1832 byl hřbitov přenesen z původního místa u kostela sv. Martina v obci Zámrsk z důvodu obav z rozšíření cholery. Hřbitovu dominuje klasicistní hrobka rodu Jeníků Zásadských z Gemsendorfu (r. 1847) a novorenesanční loggiová hrobka rodiny Gottlovy (r. 1884).

Barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1685-1691 na hřbitově pův. za městem za přispění Frant. Karla Záruby z Hustířan. Jednolodní stavba s dvouvěžovým západním průčelím opravována v letech 1903 a 1986. Používána výjimečně při významných pohřbech a 2. listopadu k uctění památky zesnulých.

Místo po zaniklé tvrzi se nachází na severním okraji Doudleb nad Orlicí u potůčku. Dnes po tvrzi nenajdeme žádné pozůstatky staveb. O samotné tvrzi se písemné prameny přímo nezmiňují. S přídomkem z Hříště se uvádějí ve 14.–15. století tři majitelé.

Husův sbor vystavěn roku 1937 podle návrhu Františka Truhláře. Moderní chrámová architektura je vystavěna z cihel. Dřevěný strop a krov, sedlová střecha. Dvojitý kříž na výšku celé budovy umístěn do prosklené plochy. Tvoří věžovitý rizalit zakončený kalichem. Kostel památkově chráněn od r. 1990.

Jednopatrové architektonicky nevýrazné sídlo v západní části dvora. V roce 1625 tuto část vsi získává Kašpar z Grambu a v roce 1633 ji odkazuje své sestře Francelině provdané Dusíkové, která si zde v roce 1633 staví své sídlo. Po roce 1645 budova sloužila jako obydlí a kancelář správce dvora.

Pískovcové, autorsky neurčené sousoší z r. 1832. Kalvárie sestává z trojdílného kamenného podstavce a krucifixu. Na čelní straně dříku podstavce reliéf Madony v oblacích, na pravé straně reliéf sv. Václava, vlevo sv. Jana Nepomuckého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2006.