Turistické cíle v okolí obce Slatina

Farní chrám z l. 1232-63, gotic. přest. v 14. st., Karel IV. mu věnuje hlavu sv. Havla. Kázal zde Jan Milíč z Kroměříže, Jan Hus, Jan Nepomucký. Barok. přest. (Bayer, Orsi, Santini), sloučen s klášterem karmelitánů (zruš. 1786). Hrob Karla Škréty.

Barokní budova z r.1688–96, postavená na románských, gotických i renesančních základech řádem pavlánů (paulánu), kteří po Bílé hoře získali nedaleký kostel sv. Salvátora. Klášter zrušen 1784. Sochy na průčelí od Matěje Václava Jäckla z roku 1696.

Premonstátskou kanonii na hoře Sion (Strahov) založil v letech 1142–43 za podpory Vladislava II. a královny Judity olomoucký biskup Jindřich Zdík. Původně románský areál prošel řadou přestaveb od gotiky po baroko, zachoval si však množství původních detailů. Po roce 1990 obnoven.

Barokní kostel sloužící theatinské koleji vybudovaný v letech 1691–1717 podle projektu neznámého architekta (snad J. B. Matheye), dostavěný Janem Blažejem Santinim-Aichlem.

Na místě tří malých modliteben (klaus) na severním okraji starého židovského hřbitova byla po požáru 1689 postavena barokní synagoga (dokončena před rokem 1694). Úpravy v 19. století, zejména 1883–84, kdy nově zařízena. Zničený interier obnoven po roce 1945 jako součást židovského musea.

Za Olbramoviců je z r. 1380 zmínka o tvrzi. V r. 1691 za Václava Vojtěcha ze Šternberka probíhala přestavba tvrze na zámek. V letech 1827 a 1857 zámek vyhořel, obnoven byl v empírovém slohu. V r. 2004 a pozdějších letech zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého objektu.

První zpráva o tvrzi v Kněževsi pochází z r. 1383, kdy tu seděl Šimon Kněževeský. R. 1420 dobyta křižáky císaře Zikmunda, jako obnovená doložena r. 1434 v majetku Vítka z Landštejna. Během 16. stol. zpustla, při prodeji vsi r. 1575 byla již zaniklá. Na jejím místě nyní pozdně barokní statek.

Panský pivovar byl ve Zlonicích založen roku 1564, jako první majitelka je uváděna Anna z Kuřího. Za knížat Kinských v roce 1875 byl starý pivovar přestavěn na parostrojní a vedle něj byla vybudována velká sladovna. Poslední majitel Berounsko-rakovnické pivovary, n.p., výroba ukončena v roce 1953.

Kašna z r. 1686, dílo kameníka Francesca della Torre a sochaře Jeronýma Kohla, je zdobena lvími hlavami, římskými bohy Merkurem, Vulkánem, Neptunem a Herkulem a dalšími alegorickými postavami.

Zámek s kaplí Nejsvětější Trojice postavili Ubelliové v l. 1713–14, v kapli jejich rodinná hrobka. R.1919 majetkem státu, po r. 1945 užíván státním statkem. Po r. 1989 prodán do soukromého vlastnictví. R. 2008 v nucené dražbě získán Nadačním fondem Koleč, po rekonstrukci plánováno muzeum včelařství.

Pozdně barokní palácová stavba z roku 1776 s využitím renesančních stavebních částí. Od roku 1920 v majetku ČSR. Od roku 1996 sídlo Senátu Parlamentu ČR.