Turistické cíle v okolí obce Slatina

Pískovcová kašna ozdobená lvími hlavami, do dnešní podoby upravena v roce 1873 sochařem Wurzelem. Kašna byla restaurována v roce 2006, při příležitosti návštěvy čtyř presidentů visegrádské čtyřky.

Kašna na Staroměstském náměstí potavena roku 1906. Je dílem architekta Rudolfa Kříženeckého. Plastiku delfínů vytvořil Jan Štursa, kolem kubistická mříž – dílo Josefa Chochola.

Kašna s kovanou renesanční mříží z r. 1560 (či 1590), snad z dílny dvorského zámečníka Jörga Schmidhammera. Doplněná v 17. stol. a do dnešní podoby upravena 1877–78.

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého postavena v r. 1706 na hlavním kladenském náměstí. Později přenesena na roh Poděbradovy ulice a ulice T. G. Masaryka. V roce 1919 socha stržena. Torzo leželo na zahradě děkanství. Podle originálu vytvořena kopie a ta opětovně umístěna na původní místo.

Na místě otonské rotundy a románské basiliky se od roku 1344 stavěla gotická katedrála (Matyáš z Arrasu, Petr Parléř a synové). Gotickou etapu ukončily husitské války, pozdně gotická a barokní dostavba nedokončeny. Puristická restaurace a dostavba 1859-1929 (architekti Kranner, Mocker, Hilbert).

Kazanka je barokní viniční usedlost z konce 17. století. Současná podoba pochází z rekonstrukce v l. 1988-1990. Oprava interiérů a zahrady je z r. 1996. Předtím byl objekt téměř na zbourání. Povodeň v r. 2002 zpustošila přízemní podlaží. Dnes to je významný památkově chráněný objekt.

R.1566 horní tvrz přestavěna na renes. zámek. R.1705 jej získali benediktini z břevnovsko-broumovského opatství. Přestavěn barokně K.I. Dienzenhoferem do dnešní podoby. V 90.l. 20. stol. rekonstrukce, sídlí zde galerie, vlastivědné muzeum a knihovna.

Druhý nejstarší kostel Prahy založen kolem r. 920 a již v r. 973 přestavěn v románskou basiliku. Původní pohřebiště králů. R. 1142 basilika poškozena požárem. Na přelomu 19. a 20. stol. pokus o vrácení čistě románskéh vzhledu.

Klášter v sousedství kostela sv. Mikuláše z roku 1706 na místě románské zástavby podle projektu F. M. Kaňka. Zbourán v rámci asanace v roce 1902, na jeho místě novobarokní dům z r. 1903.

Přípravy stavby zahájeny roku 1665, dokončen až roku 1702. Stavbu provázely sousedské spory s knížetem Lobkovicem a spory o autorství projektu. Přesto je jednou z nejzajímavějších staveb postavených v Praze na přelomu 17. a 18. stol.

Areál bývalého zemědělského dvora v Drastech koupily řádové sestry pro stavbu kláštera. Kromě něj je zde veřejnosti přístupná kaple sv. Terezie a zvonice. Stavba kláštera a hospodářského zázemí v roce 2025 ještě pokračuje. Při vchodu stojí Panský dům zapsaný do seznamu kulturních památek r. 1987.

Klášter vznikl na místě Gryspekovského paláce u někdejšího hradčanského farního kostela pro mnichy barnabitského řádu. Po zrušení komunity za Josefa II. sem přešly bosé karmelitánky, pro které se vžilo pojmenování barnabitky. Po roce 1950 objekt ve správě ministerstva vnitra, klášter obnoven 1990.