Turistické cíle v okolí obce Slatina

Kostel Nejsvětější Trojice postaven v l. 1581–1602 původně jako protestantský, r. 1623 zpustošen. V l. 1655–1662 k němu byl přistaven františkánský klášter, r. 1657 uvnitř postavena Loretánská kaple. Dnes patří bosým karmelitánům.

Původně kostel sv. Ambrože františkánského kláštera zrušeného Josefem II. Roku 1806 odsvěcen a po 7 let přestavován na celnici v empírovém stylu. Strohé fasády se střídmým dekorem, portikus s masivními dórskými sloupy.

Nejstarší kapucínský klášter v Čechách vznikl z iniciativy arcibiskupa Zdeňka Berky z Dubé roku 1602. Upraven a zvětšen 1666. Komunita zde fungovala do roku 1944, kdy klášter zabralo SS. Po krátkodobé poválečné obnově rozehnána 1950, mniši se vrátili roku 1990. Sídlo zemského provinciála řádu.

První zaalpský klášter klarisek, založený Anežkou Českou před 1233. Od pol. 13. stol. dvojklášter (příchod minoritů). Poničen za husitských válek, částečná obnova za dominikánů (1556–1626), barokní obnova v 18. století. Zrušen 1782, ohrožován asanací koncem 19. století. Obnova v letech 1900–86.

Mateřský klášter jediného původem českého církevního řádu vznikl na staroměstském konci tehdejšího Juditina mostu v polovině 13. století. Současné převážně barokní a novobarokní stavbě dominuje kostel sv. Františka z Assisi, první velká centrální stavba českého baroku (projekt J. B. Mathey).

V místě bývalého špitálu a bratrského sboru si milosrdní bratři postavili v letech 1620–1753 klášter s nemocnicí. Objekty původního špitálu zcela zanikly, klášterní kostel vznikl na místě bratrského sboru s minimálním využitím jeho konstrukcí. Další přestavby nemocničních křídel ve 20. století.

Klášter založený 1232 snad v místě dvorce s kostelíkem. Chrám v dnešní poloze postaven mezi 90. lety 13. stol. a 70. lety 14. věku (snad 1291–1374). Obnova po požáru 1689 dokončena 1702 v barokních formách. Další úpravy po požáru 1754 a v 19. století. Klášterní budovy obsahují řadu gotických prvků.

Původně gotický klášter s kostelem sv. Tomáše Apoštola byl přestavěn ve vrcholném baroku Kiliánem Ignácem Diezenhoferem. Interiér kostela vyniká freskami V. V. Reinera, obrazy K. Škréty, P. P. Rubense, nebo sochami F. M. Brokoffa.

Farní chrám z l. 1232-63, gotic. přest. v 14. st., Karel IV. mu věnuje hlavu sv. Havla. Kázal zde Jan Milíč z Kroměříže, Jan Hus, Jan Nepomucký. Barok. přest. (Bayer, Orsi, Santini), sloučen s klášterem karmelitánů (zruš. 1786). Hrob Karla Škréty.

Barokní budova z r.1688–96, postavená na románských, gotických i renesančních základech řádem pavlánů (paulánu), kteří po Bílé hoře získali nedaleký kostel sv. Salvátora. Klášter zrušen 1784. Sochy na průčelí od Matěje Václava Jäckla z roku 1696.

Premonstátskou kanonii na hoře Sion (Strahov) založil v letech 1142–43 za podpory Vladislava II. a královny Judity olomoucký biskup Jindřich Zdík. Původně románský areál prošel řadou přestaveb od gotiky po baroko, zachoval si však množství původních detailů. Po roce 1990 obnoven.

Barokní kostel sloužící theatinské koleji vybudovaný v letech 1691–1717 podle projektu neznámého architekta (snad J. B. Matheye), dostavěný Janem Blažejem Santinim-Aichlem.