Turistické cíle v okolí obce Peklo

nebo vyberte

Peklo

Královéhradecký kraj,  Rychnov nad Kněžnou  (RK)
Nalezeno celkem 200 záznamů, 3 / 17 stran, vyhledáno za 0.48 sec
 Helvíkovice
398.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj
Lovecký zámeček byl postaven v 1. pol. 19. století. Později sloužil jako myslivna a v současnosti jde o obytnou stavbu v soukromém vlastnictví.
 historický mlýn
382.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Písečná
Vodní mlýn na Potočnici v Písečné existoval již v 16. stol., doložen r. 1597. V provozu byl do r. 1951. Dochován včetně technického vybavení. Majitelé po dohodě umožňují i prohlídku interiéru. Mlýn je od r. 2004 chráněnou kulturní památkou, vzhledem k dochovanému vybavení je i památkou technickou.
 Hlavačov
325.0 m. n.m.
Choceňský hrad, Zebín
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Choceň
Hlavačov je považován za nejstarší z choceňských panských sídel. Kdo ho založil, se neví, jediná zmínka o něm je z roku 1338, kdy jej dobyl a zbořil kralevic Karel. Byl zbudován ve dvou stavebních fázích, dnes pouze příkopy a valy.
 Hlodný
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Královéhradecký kraj
Zbytky zaniklého gotického hradu postaveného snad pány ze Žampachu. Nevelký a ne zcela dokončený hrad byl již na počátku 15. století opuštěn pány z Častolovic a po ztrátě rezidenční funkce rychle chátral.
 Hoděčín
289.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Hoděčín
Renesanční tvrz v Hoděčín byla postavena po r. 1541 Janem Lickem z Rýzmburka. Za Jaroslava ze Šternberka v l. 1860-74 přestavěna na klasicistní zámek.
 Horní Libchavy
348.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Horní Libchavy
Tvrz postavil po r. 1588 Albrecht z Bubna. Tvrz se prvně zmiňuje r. 1611 při postoupení Horních Libchav Janovi z Bubna. Tvrz ztratila význam jako sídlo a koncem 17. stol. byla upravena na byty a sýpku. V 1. pol. 20 stol. zde byla škola, později se stala sídlem OÚ. Rekonstrukce koncem 20. stol.
 Hotmarova kaplička
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Letohrad
Drobná kaplička patří k nejstarším barokním památkám v okolí. Postavena zdejším rodákem Vilémem Hottmarem r. 1680. Kaple je centrální šestiboká stavba zaklenutá kupolí s cibulovitou vížkou.
 Hradníky
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj
Hradiště z prehistorické doby, osídlené i v 11.–12.století, kde ve 14.–15.století stála středověká tvrz, jejíž jméno neznáme a písemné prameny zcela chybí. Dochovaly se zbytky obvodové hradby a část základových zdí budovy.
 hřbitov
260.0 m. n.m.
hrobky Jeníků Zásadských z Gamsendorfu a Gottlových
sakrální památky, chátrající, volně přístupno, Pardubický kraj, Zámrsk
Roku 1832 byl hřbitov přenesen z původního místa u kostela sv. Martina v obci Zámrsk z důvodu obav z rozšíření cholery. Hřbitovu dominuje klasicistní hrobka rodu Jeníků Zásadských z Gemsendorfu (r. 1847) a novorenesanční loggiová hrobka rodiny Gottlovy (r. 1884).
 hřbitovní kaple sv. Josefa
378.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Dolní Dobrouč
Z původního gotického kostela při jeho zbourání ponechán presbytář, přestavěný v současnou kapli. Nad západním štítem je čtyřboký sanktusník. Zařízení kaple novogotické. Na oltáři obraz Smrt sv. Josefa z roku 1881, autor Jan Umlauf. Kaple památkově chráněna od r. 1958.
 hřbitovní kostel sv. Anny
273.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Kostelec nad Orlicí
Barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1685-1691 na hřbitově pův. za městem za přispění Frant. Karla Záruby z Hustířan. Jednolodní stavba s dvouvěžovým západním průčelím opravována v letech 1903 a 1986. Používána výjimečně při významných pohřbech a 2. listopadu k uctění památky zesnulých.
 Hříště
315.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Doudleby nad Orlicí
Místo po zaniklé tvrzi se nachází na severním okraji Doudleb nad Orlicí u potůčku. Dnes po tvrzi nenajdeme žádné pozůstatky staveb. O samotné tvrzi se písemné prameny přímo nezmiňují. S přídomkem z Hříště se uvádějí ve 14.–15. století tři majitelé.