Turistické cíle v okolí obce Peklo

Empírový dům, bývalý špitál sv. Kateřiny. Budova byla postavena v letech 1840–1845. Dnes památkově chráněná stavba a muzeum (historie města, řemesla atd.). R. 1974 byla dokončena adaptace nemocnice pro potřeby muzea, které do té doby sídlilo v nedalekém zámku. R. 1975 vytvořena stálá expozice.

Jan Hildebrant Licek z Rýzmburka začátkem 17.stol. vybudoval renesanční zámek. V průběhu 18. a 19. století byl zámek upravéván. V r. 1924 jej získal J. Zámečník a zámek opravil. Po r. 1990 je v soukromém vlastnictví a je nově opraven.

Kaple sv. Filomény v Bošíně pochází z r. 1854. Má status filiálního kostela v římskokatolické farnosti Choceň a konají se v ní jednou měsíčně bohoslužby. Není památkově chráněná.

Počátky kostela spadají do 2. poloviny 16. století, vysvěcen r. 1581. Na jeho místě na počátku 17. století vybudován raně barokní kostelík. Stávající podoba je výsledkem stavebních úprav provedených r. 1914 (arch. Václav Roštlapil). Památkově chráněn.

Kostel Krista Dobrého pastýře ve Zdobnici postaven v l. 1788–1789 Josefem Schubertem z Černíkovic, snad podle návrhu od Františka Kermera.

Prostá barokní jednolodní budova byla vystavěna v letech 1787–1788 na místě starší stavby připomínané v roce 1493. V západním průčelí hranolová věž kryta cibulí s lucernou. Jako stavitel je uváděn F. Jedlička z Heřmanova Městce.

Kostel Nanebevstoupení Páně ve Srubech je pseudohistorická stavba z let 1877-1878 na místě původní gotické svatyně. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Choceň s pravidelnými měsíčními bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Mariánské poutní místo na náhorní planině nad údolím Orlice u Chocně. Areál sestává z kostela, zvonice a hřbitova, ohraženého kamennou zdí s třemi kaplemi. S Chocní ho spojuje lipová alej.

Dřevěný kostel v Pěčíně uváděn na počátku 14. stol., barokní zděný kostel nechal postavit Antonín Vít, hrabě z Bubna a Litic v l. 1727–29, stavitelem byl Jan Kumpera z Hradce Králové.

Původně protestantská motlitebna z let 1600–1605, vystavěn Kryštofem Maušvicem z Armenruhe. V interiéru manýristická výmalba, ne zcela odkrytá. Pod presbytářem hrobka, kde jsou pochováni členové rodů Nostitz-Rienek.

Renesanční zámecký kostel z roku 1567 funkčně nahradil hradní kapli sv. Ondřeje. Sloužil jako pohřebiště Trčků z Lípy. Barokní přestavbu provedl kolem roku 1716 zřejmě G. B. Alliprandi, z té doby i většina vnitřního zařízení. Dnes hlavní svatyně města.

Pozdně barokní kostel z l. 1790–92, postavený na místě dřevěné kaple z r. 1787. Zařízení ve stylu lidového baroka a klasicismu.