Turistické cíle v okolí obce Peklo

Na místě současného kostela stál původně gotický kostel. Barokně přestavěn v l. 1720-1721. Jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží. Nad presbytářem hranolový sanktusník. Hlavní oltář vinný kmen, v jehož větvích obraz sv. Filipa a Jakuba. Památkově chráněno od r. 1958.

Gotický kostel vysvěcen r. 1313, ve 3. čtvrti 14. stol. prodloužena loď. Nejpozd. poč. 16. stol. vyhořel. Upraven roku 1521 Pernštejny. R. 1661 postavena zvonice. Koncem 19. st. novogoticky restaurován. V průčelí zazděny náhrobníky z 16.-18. stol. U kostela novorománská zvonice z let 1870–71.

Barokní kostel byl postaven náhradou za pův. dřevěný kostel (14. stol.), který byl zničen za husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1748–56 dal hrabě Antonín z Bubna postavit nový zděný kostel. Od r. 1869 farní. Z pův. tří zvonů byly dva zrekvírovány za I. sv. války, zůstal zvon sv. Jakub (1558).

Jednolodní barokní kostel z l. 1734–36, vzniklý rozšířením hřbitovní kaple doložené r. 1691. Rozšířen 1771, farní od r. 1855.

Kostel sv. Jiří v Kunvaldu je pozdně renesanční stavba z počátku 17. století barokně upravená kolem r. 1746 a rozšířená r. 1831. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou. Před ním stojí památkově chráněné sousoší Kalvárie z r. 1771.

Pozdně barokní kostel sv. Jiří byl vystavěn mezi lety 1785–87 zedníkem J. Schubertem z Černíkovic a tesařem Fr. Peychou z Třebešova, snad podle projektu Františka Kermera.

Původní starý kostel připomínán od 14. století. Nynější nový kostel postaven v l. 1769-1773. Areál vrcholně barokního městského kostela (kostel, krucifix, socha Mojžíše a přilehlý parčík), dominanta města a říčního údolí. Krypta z r. 1686. Zařízení soudobé (některé kusy ze starého kostela).

Pozdně barokní jednolodní kostel sv. Kateřiny z l. 1796–98. Postaven na místě renesanční kaple (připomínané r. 1626), která roku 1794 vyhořela.

Kostel sv. Máří Magdalény ve Skořenicích je novorománská stavba z let 1865-1867, která nahradila starou, raně gotickou svatyni. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Choceň a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba není památkově chráněna.

Původní kostel sv. Marka byl postaven ve 2. polovině 16. století. L. P. 1713 nechal hrabě František Karel Záruba z Hustířan postavit nový barokní kostel. V té době se jednalo o hlavní potštejnský kostel. V r. 1790 byl ke kostelu sv. Marka přeložen hřbitov. Areál je kulturní památkou.

Farnost uváděná od 14. stol. v 17. stol. zanikla a znovu byla obnovena r. 1778. Empírový kostel z r. 1803 vznikl přestavbou vyhořelé renesanční stavby podle plánů liechtensteinského architekta J. Hardtmutha. V presbytáři je kvalitní fresková výmalba od malíře J. M. Trenkwalda z konce 19. stol.

Kostel vystavěn v letech 1828–1829. Sakrální empírová architektura. Volně stojící jednolodní orientovaný kostel s půlkruhově ukončeným odsazeným presbytářem. Před západním průčelím čtyřboká věž. Zařízení kostela empírové s barokními reminiscencemi. Památkově chráněno od r. 1958.