Turistické cíle v okolí obce Veliny

nebo vyberte

Veliny

Pardubický kraj,  Pardubice  (PA)
Nalezeno celkem 142 záznamů, 3 / 12 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Hradce
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj
Zaniklé tvrziště z patrnou dispozicí 3 km východně od Holic, jediná zpráva z roku 1361, východně od tvrziště pozůstatky vsi.
 Hradníky
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj
Hradiště z prehistorické doby, osídlené i v 11.–12.století, kde ve 14.–15.století stála středověká tvrz, jejíž jméno neznáme a písemné prameny zcela chybí. Dochovaly se zbytky obvodové hradby a část základových zdí budovy.
 hřbitov
260.0 m. n.m.
hrobky Jeníků Zásadských z Gamsendorfu a Gottlových
sakrální památky, chátrající, volně přístupno, Pardubický kraj, Zámrsk
Roku 1832 byl hřbitov přenesen z původního místa u kostela sv. Martina v obci Zámrsk z důvodu obav z rozšíření cholery. Hřbitovu dominuje klasicistní hrobka rodu Jeníků Zásadských z Gemsendorfu (r. 1847) a novorenesanční loggiová hrobka rodiny Gottlovy (r. 1884).
 hřbitovní kaple sv. Anny
253.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Hrochův Týnec
Hřbitovní kaple sv. Anny vystavěna roku 1832. Drobná obdélníková stavba, valeně zaklenutá. Průčelí s trojbokým štítem. V interiéru malovaný oltář. Malované sochy sv. Rocha a sv. Františka.
 hřbitovní kostel sv. Anny
273.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Kostelec nad Orlicí
Barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1685-1691 na hřbitově pův. za městem za přispění Frant. Karla Záruby z Hustířan. Jednolodní stavba s dvouvěžovým západním průčelím opravována v letech 1903 a 1986. Používána výjimečně při významných pohřbech a 2. listopadu k uctění památky zesnulých.
 Hříště
315.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Doudleby nad Orlicí
Místo po zaniklé tvrzi se nachází na severním okraji Doudleb nad Orlicí u potůčku. Dnes po tvrzi nenajdeme žádné pozůstatky staveb. O samotné tvrzi se písemné prameny přímo nezmiňují. S přídomkem z Hříště se uvádějí ve 14.–15. století tři majitelé.
 hrobka Lilienwaldů
248.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Hrochův Týnec
Hrobka Lilienwaldů byla postavena v letech 1830–1831. Byla vystavěna na způsob dórského chrámu. Čelo zdobí sloupový portikus. Koncem 19. stol. byla přeměněna na márnici.
 Hrochův Týnec
243.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Hrochův Týnec
Zámek stál údajně před r. 1700. Dnešní budova vznikla po r. 1705 jako letohrádek premonstrátů. V r. 1784 přešel zámek do soukromých rukou. Stavební úpravy proběhly r. 1850 další v letech 1878–1879 a poslední pak v duchu historizující moderny v letech 1924-1925.
 Hrochův Týnec
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Pardubický kraj, Hrochův Týnec
V r. 1265 se uvádí Zumrak z Týnce. V průběhu husitských válek jej získává Jan Hroch z Mezilesic. První zmínka o tvrzi je až z r. 1543, kdy panství vlastní vnuk Jana Hrocha Hroch Týnecký z Mezilesic. Týnec byl mezi r. 1639–1648 několikrát vydrancován Švédy, což pravděpodobně způsobilo zánik tvrze.
 Husův sbor
276.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Vysoké Mýto
Husův sbor vystavěn roku 1937 podle návrhu Františka Truhláře. Moderní chrámová architektura je vystavěna z cihel. Dřevěný strop a krov, sedlová střecha. Dvojitý kříž na výšku celé budovy umístěn do prosklené plochy. Tvoří věžovitý rizalit zakončený kalichem. Kostel památkově chráněn od r. 1990.
 Jedlina
305.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Jedlina
Jednopatrové architektonicky nevýrazné sídlo v západní části dvora. V roce 1625 tuto část vsi získává Kašpar z Grambu a v roce 1633 ji odkazuje své sestře Francelině provdané Dusíkové, která si zde v roce 1633 staví své sídlo. Po roce 1645 budova sloužila jako obydlí a kancelář správce dvora.
 kalvárie
272.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Vinary
Pískovcové, autorsky neurčené sousoší z r. 1832. Kalvárie sestává z trojdílného kamenného podstavce a krucifixu. Na čelní straně dříku podstavce reliéf Madony v oblacích, na pravé straně reliéf sv. Václava, vlevo sv. Jana Nepomuckého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2006.