Turistické cíle v okolí obce Veliny

V letech 1600–1602 nechal rytíř Heřman Varlich z Bubna postavit kostel s dřevěnou zvonicí. Po smrti zde byl také pohřben a dodnes je zde jeho náhrobek. V 2. pol. 19. století, zřejmě v letech 1864-1866, byl kostel novogoticky přestavěn do současné podoby. Donátory stavby byli Bubnové.

Kostel byl postaven r. 1543 mistrem Blažejem z Litomyšle, pův. jako hřbitovní. R. 1592 prodloužen mistrem Třebkou. Výrazný štít se sochami vytvořil sochař B. Vlček. V 2. pol. 17. stol. byl kostel barokně upraven, znovu upraven r. 1769 a v l. 1903-11 po zrušení hřbitova. Opraven v l. 1994-2000.

Raně barokní poutní kostel z let 1692-6 je jednolodní s trojboce uzavřeným závěrem a hranolovou věží, mobiliář rokokový a pseudoslohový. R. 1703 před kostelem přistavěny dvě kaple, r. 1754 tzv. Kaplanka, r. 1778 kostnice. Schodiště z r 1768 má 153 schodů, 16 odpočívadel a zábradlí se sochami světců.

Venkovský kostel gotického původu z poloviny 14. století barokně upraven a dostavěn v 2. polovině 17. století. Regotizován r. 1881 Františkem Schmoranzem. Filiální kostel v římskokatolické farnosti Hrochův Týnec.

Římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže je raně barokní stavba z let 1648-1652 patrně podle projektu Carla Luraga. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka ČR.

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.

Kostel založen r.1397. Gotická dřevěná pětiboká zvonice končí osmihranným jehlanem je celá pokrytá šindelem. Barokní dřevěný most, postavený r.1721 je tvořen na každé straně 8 oblouky, ve spodní části zdoben bedněním a při vstupu vraty.

Farní kostel se připomíná r. 1350. R. 1744 zbořen a nákladem hraběnky Kinské postaven nový barokní kostel – jednolodní neorientovaná stavba s hranolovou věží v průčelí, půlkruhem zakončeným závěrem se sakristií a oratoří po stranách. R. 1856 vyhořel, obnoven r. 1858. Mobiliář převážně rokokový.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.

Barokní jednolodní obdélná budova kostela bez věže z l. 1722–1723. Omítaná stavba spočívá na soklu z hrubě osekaných pískovcových desek. Presbytář čtvercový s okosenými rohy. Příklad typu venkovského pozdně barokního bezvěžového kostela. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původní starý kostel připomínán od 14. století. Nynější nový kostel postaven v l. 1769-1773. Areál vrcholně barokního městského kostela (kostel, krucifix, socha Mojžíše a přilehlý parčík), dominanta města a říčního údolí. Krypta z r. 1686. Zařízení soudobé (některé kusy ze starého kostela).

Farní kostel sv. Jiří se poprvé připomíná v r. 1360. Současný barokní kostel s farou byl postaven v r. 1796 a v r. 1807 byla obnovena farnost. V r. 1822 kostel zničil požár, po němž byl následně obnoven do současné podoby.