Turistické cíle v okolí obce Veliny

Barokní kostel sv. Víta byl vystavěn Františkem Kermerem v l. 1770–75 náhradou za zbořený gotický kostel. Z původního kostela se dochovala krypta s hrobkami Půticů a Oppersdorfů. Kostel je jednolodní s obdélným závěrem a hranolovu věží v průčelí.

Pozdně barokní kostel sv. Vojtěcha. Orientovaná menší stavba. Kostelík umístěn uprostřed vsi. Zařízení kostela novodobé, bezcenné. Na hlavním oltáři vpravo madona s andělíčky u nohou. Madona drží děťátko. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Dřevěný řeckokatolický kostelík postavený roku 1669 ve Velké Kopani na Podkarpatské Rusi. Roku 1930 přenesen do Dobříkova, zde využíván pro potřeby Československé církve husitské.

Pozdně barokní římskokatolický kostel byl postaven v roce 1781. Roku 1786 byla zřízena lokálie a v roce 1854 došlo k obnovení farnosti. Stavba je kulturní památkou ČR.

Tento empírový zámek si nechal vystavět hrabě Josef Kinský v letech 1829–1835. Jednopatrová budova s předsunutým sloupovým portikem. Okolo rozsáhlý anglický park.

Tvrz se připomíná r.1629. R. 1668 po požíru nechal Václav Záruba z Hustířan postavil raně barokní zámek. R. 1777 zámek znovu vyhořel. Byl obnoven a v této podobě se dochoval dodnes.

Kostelecká Lhotka je samota na místě bývalého hospodářského dvora asi 800 m severně od obce Tutleky, jejíž je nyní součástí. Zbytky místní tvrze z počátku 17. století zanikly r. 1957 při budování velkovýkrmny prasat.

Pískovcový, autorsky neurčený kříž z r. 1868. Hranolový sokl s vysokou odstupněnou patkou. Vpředu reliéf Zmrtvýchvstání Krista. Na levé straně soklu reliéf sv. Václava, po pravé straně reliéf sv. Jana Nepomuckého. Na patce kříže kalich s hroznem vína a čtyřmi obilními klasy. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.

Klasicistní pískovcový krucifix z r. 1818. Kříž s hranolovým soklem. Na soklu reliéf Panny Marie Bolestné. Na soklu další sokl. U jeho patky had, nesoucí v tlamě jablko. Postava Krista asi 80 cm vysoká. Bohatá ornamentální dekorace. Dílo místního kameníka velmi dobré výtvarné úrovně. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Tvrz založena poč.17.stol., r.1700 rozšířena na zámek. R.1824 Antonín Slivka ze Slivic přestavěl pozdně klasicistně. Josef Huppmann de Valbela v r.1874 přistavěl pseudoslohovou jednopatrovou budovu. Kol. r. 1900 Vilém Königswarter zřídil kapli.

Budova bývalého šlechtického sídla s absencí architektonických detailů sloužící v současnosti jako pošta. Po r. 1637 zde staví sídlo Volf Bedřich Czetlitze ze Seitendorfu. V r. 1682 je uváděna jako pustá. Od r. 1684 slouží jako sýpka. V r. 1924 ji získává obec a přestavuje na byty a kanceláře.

Brána byla postavena jako součást opevnění města, budovaného od 60. l. 13. stol. Ve 14. – 16. stol. brána rozšířena (mj. přidán barbakán). Dochována střední brána, flankovaná dvěma hranolovými věžemi různé výše. V 19. stol. bylo uvažováno o demolici, nakonec v l. 1864–67 brána novogoticky obnovena.