Turistické cíle v okolí obce Horní Jelení

Současná fara vznikla v r. 1792 a nahradila starší objekt ze 17. století. Později v 19.-20. století došlo k neobarokním úpravám. Areál je dokladem farního hospodaření v prostředí venkovského městečka v 18. století a spolu s kostelem a souborem soch tvoří pozoruhodný a malebný urbanistický celek.

Hasičská zbrojnice v západní části obce Vraclav. Z kamene zděná neomítaná prostá budova s polovalbovou taškovou střechou. Od r. 2003 vedena jako kulturní památka. Její historie sahá nejpozději do 30. let 19. století.

Hlavačov je považován za nejstarší z choceňských panských sídel. Kdo ho založil, se neví, jediná zmínka o něm je z roku 1338, kdy jej dobyl a zbořil kralevic Karel. Byl zbudován ve dvou stavebních fázích, dnes pouze příkopy a valy.

Renesanční tvrz v Hoděčín byla postavena po r. 1541 Janem Lickem z Rýzmburka. Za Jaroslava ze Šternberka v l. 1860-74 přestavěna na klasicistní zámek.

Tvrz postavená pravděpodobně ve 2. pol. 14. stol. holickou větví Šternberků zanikla po připojení k pardubickému panství poč. 16. stol. V terénu jsou znatelné pozůstatky tří ze čtyř bastionů, které rozšířily opevnění tvrze zřejmě v pol. 15. století.

Původně zde stál gotický hrad, jenž v 16. století zpustl a byl nahrazen tvrzí zbořenou až r. 1817. V r. 1867 nechal na jejím místě hraběcí rod Bubnů postavit zámek, který sloužil hospodářské správě jelenských statků.

Zaniklé tvrziště z patrnou dispozicí 3 km východně od Holic, jediná zpráva z roku 1361, východně od tvrziště pozůstatky vsi.

Hradiště z prehistorické doby, osídlené i v 11.–12.století, kde ve 14.–15.století stála středověká tvrz, jejíž jméno neznáme a písemné prameny zcela chybí. Dochovaly se zbytky obvodové hradby a část základových zdí budovy.

Roku 1832 byl hřbitov přenesen z původního místa u kostela sv. Martina v obci Zámrsk z důvodu obav z rozšíření cholery. Hřbitovu dominuje klasicistní hrobka rodu Jeníků Zásadských z Gemsendorfu (r. 1847) a novorenesanční loggiová hrobka rodiny Gottlovy (r. 1884).

Hřbitovní kaple sv. Anny vystavěna roku 1832. Drobná obdélníková stavba, valeně zaklenutá. Průčelí s trojbokým štítem. V interiéru malovaný oltář. Malované sochy sv. Rocha a sv. Františka.

Barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1685-1691 na hřbitově pův. za městem za přispění Frant. Karla Záruby z Hustířan. Jednolodní stavba s dvouvěžovým západním průčelím opravována v letech 1903 a 1986. Používána výjimečně při významných pohřbech a 2. listopadu k uctění památky zesnulých.

Místo po zaniklé tvrzi se nachází na severním okraji Doudleb nad Orlicí u potůčku. Dnes po tvrzi nenajdeme žádné pozůstatky staveb. O samotné tvrzi se písemné prameny přímo nezmiňují. S přídomkem z Hříště se uvádějí ve 14.–15. století tři majitelé.