Turistické cíle v okolí obce Horní Jelení

Kostel sv. Václava na hřbitově v Řestokách je románsko-gotického původu a stál již před r. 1115. Upravován barokně a novogoticky. Od r. 1355 farní do husitských válek, od r. 1664 filiální ve farnosti Chrast u Chrudimi. Kulturní památka od r. 1958.

Kostel založen současně s městem asi koncem 13. stol.. Dostavěn v 1.pol. 14. stol. Po požáru v r. 1461 stavba nového kostela. V roce 1774 opět požár. Až v r.1837 rekonstrukce. Regotizace v letech 1892 - 1899.

Barokní kostel sv. Víta byl vystavěn Františkem Kermerem v l. 1770–75 náhradou za zbořený gotický kostel. Z původního kostela se dochovala krypta s hrobkami Půticů a Oppersdorfů. Kostel je jednolodní s obdélným závěrem a hranolovu věží v průčelí.

Pozdně barokní kostel sv. Vojtěcha. Orientovaná menší stavba. Kostelík umístěn uprostřed vsi. Zařízení kostela novodobé, bezcenné. Na hlavním oltáři vpravo madona s andělíčky u nohou. Madona drží děťátko. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Dřevěný řeckokatolický kostelík postavený roku 1669 ve Velké Kopani na Podkarpatské Rusi. Roku 1930 přenesen do Dobříkova, zde využíván pro potřeby Československé církve husitské.

Kostel založen v 1. pol. 14. stol. Jednolodní kostel s hranolovou věží v průčelí a podélnými oratořemi po stranách. Obraz tzv. Panny Marie Knířovské ze 17. stol. Ohradní zeď s bránou z 1. pol. 18. stol. na ní rokoková socha Panny Marie Knířovské. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pozdně barokní římskokatolický kostel byl postaven v roce 1781. Roku 1786 byla zřízena lokálie a v roce 1854 došlo k obnovení farnosti. Stavba je kulturní památkou ČR.

Tento empírový zámek si nechal vystavět hrabě Josef Kinský v letech 1829–1835. Jednopatrová budova s předsunutým sloupovým portikem. Okolo rozsáhlý anglický park.

Tvrz se připomíná r.1629. R. 1668 po požíru nechal Václav Záruba z Hustířan postavil raně barokní zámek. R. 1777 zámek znovu vyhořel. Byl obnoven a v této podobě se dochoval dodnes.

Kostelecká Lhotka je samota na místě bývalého hospodářského dvora asi 800 m severně od obce Tutleky, jejíž je nyní součástí. Zbytky místní tvrze z počátku 17. století zanikly r. 1957 při budování velkovýkrmny prasat.

Pískovcový, autorsky neurčený kříž z r. 1868. Hranolový sokl s vysokou odstupněnou patkou. Vpředu reliéf Zmrtvýchvstání Krista. Na levé straně soklu reliéf sv. Václava, po pravé straně reliéf sv. Jana Nepomuckého. Na patce kříže kalich s hroznem vína a čtyřmi obilními klasy. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.

Pískovcový krucifix z r. 1868 s reliéfem sv. Jiří. Uprostřed přední strany soklu reliéf sv. Jiří. Světec stojí ve zbroji. Vráží kopí do draka u svých nohou. Kristus má hlavu s trnovou korunou. Plastika je datována nápisem na zadní straně soklu. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.