Turistické cíle v okolí obce Horní Jelení

Zaniklý hrad zmiňovaný poprvé roku 1279. Přestal být využíván pravděpodobně během husitských válek nebo při vpádu uherských vojsk v roce 1470. V průběhu 16. století zpustl a zanikl docela. Hrad byl chráněn ze tří stran řekou Orlice a vodním příkopem, ale jeho přesnou polohu se nepodařilo určit.

Tvrziště s obdélnou plošinou s hosp. budovou se středověkým suterénem.V r. 1382 se uvádí Václav z Bořic a Mikulovic, v l. 1403–17 Petr z Bořic, r. 1416 jako majitel tvrze. Po r. 1591 ztrácí sídelní funkci, má jen hospodářskou, r. 1652 je přestavěna na myslivnu, r. 1790 na hostinec, r. 1927 zbourána.

Libštejnští z Kolovrat v l.1816-1820 přestavěli renesanční panský dům na empírový zámeček, patrový, podélný, se středním rizalitem s trojúhelným štítem. Posledním majitelům Salm-Salmům po r.1945 zkonfiskován. V r.1957 a po r. 1980 provedeny úpravy.

Barokní brána hospodářského dvora. Doklad soudobé úrovně architektonické i kamenosochařské práce. Brána hospodářského dvora je vložena do ohradní zdi mezi dvě hospodářské budovy. Zděná z cihel, hladce omítnutá. Zakončena kamennou římsou. Brána zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Zříceniny hradu z 1. poloviny 13. století. Kolem roku 1300 patřil Oldřichu z Brandýsa. Roku 1421 dobyt a pobořen husitským vojskem, následně přešel do majetku pánů Kostků z Postupic a od r. 1505 patřil Pernštejnům.

Zámek postavený na místě někdejšího bratrského sboru v letech 1781–3 (dnešní západní část). Přestavba a rozšíření do současné velikosti 1818–20. Novobarokní přestavba podle projektu A. Dlabače roku 1914. Po roce 1950 dětský domov.

V Březovicích stávala starší, dolní tvrz a mladší, horní tvrz, které byly založeny v 15. a 16. stol. Mladší tvrz se dochovala ve zdivu dnešního zámečku, jehož vzhled je dán stavebními úpravami z roku 1869.

Lesní vodní nádrž poblíž Býště, která vznikla nejen kvůli retenci zdejších vod, nýbrž také na podporu zdejších mokřadních biotopů a ke zvýšení rekreační funkce těchto míst.

Sousoší „Bylo nás pět“ z roku 2003 je věnováno hlavním postavám stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka, který se odehrává v jeho rodném Rychnově nad Kněžnou.

Renesanční zámek vybudovaný v letech 1588-1615 na místě původní tvrze. V 19. století novogoticky přestaven. Ve 20.stol. honosná pseudogotická fasáda odstraněna. Zámek se tak vrátil k původnímu renesančnímu stylu. V 19. stol. založen anglický park.

Nevýrazné terénní pozůstatky po tvrzi vybudované po r. 1513 jako náhrada za zaniklé starší sídlo písařem Viléma Kostky z Postupic Urbanem. První zmínka je o ní r. 1543. R. 1547 byla ves připojena k brandýskému panství, tím tvrz ztratila charakter panského sídla a už r. 1558 je uváděna jako pustá.

Částečně dochované vodní tvrziště v zahradě domů č. p. 39, 40 a 41. R. 1226 se uvádí Svatoslav z Heřmanic, stížný list českého panstva do Kostnice podepisuje i Vilém z Heřmanic. Od r. 1460 je majitelem Bohuněk z Adršpachu, poté r. 1506 Jan Kostka z Postupic, r. 1513 se uvádí pouze tvrziště.