Turistické cíle v okolí obce Horní Roveň

V jádru středověký vodní mlýn na břehu náhonu z řeky Chrudimky na západním okraji historického jádra města Chrudimi. V 18. stol. nesl název Koželužský, naposledy ve 20. stol. Polívkův. Nedávno bylo obnoveno dřevěné mlýnské kolo. Objekt využíván jako restaurace a obchody.

První zmínka o vsi je z r. 1372, kdy ji prodává Diviš z Popovce panům z Chlumu. V r. 1405 zde umírá Jan řečený Košumberk, stavitel tvrze či menšího hradu. Po něm je Štěnec provolán jako odúmrť, ale v r. 1407 je verdikt změněn a je dán Janovi z Chlumu. V r. 1417 se už tvrz neuvádí.

Jádro, valy a příkopy vodního tvrziště nezaznamenaného v pramenech v lese poblíž Kosteleckých Horek. Okrouhlý pahorek jádra obklopen vodním příkopem a valem v sousedství rybníka.

Lokalita byla osídlena lidem kultury lengyelské již v pravěku. Ve starší době železné se zde usadili nositelé slezskoplatěnické kultury, kteří zesílili původní opevnění. Po násilném zániku bylo hradiště využíváno v době laténské a poté ještě v období raného středověku.

Dvůr s tvrzí připomínaný poprvé r. 1577, kdy statek držel Hanuš Haugvic z Biskupic. Později za Oty z Oppersdorfu r. 1626 došlo k přestavbě týnišťského dvora a snad i tvrze. Tvrz se do dnes nejspíše nedochovala, zachovány jen zbytky budov dvora.

Postaven za Františka Filipa Šternberka r. 1745 při jižním okraji obory, nejprve snad dřevěný, později přízemní lovecký zámeček s mansardovou střechou. Jeho syn, též František Filip ze Šternberka r. 1795, zámeček přestavěl na myslivnu (Jägerhaus).

Zámek nechala po r. 1586 pro svůj případný pobyt postavit Markéta Berková z Dubé jako součást dvora. Později sloužil jako obydlí správce. V r. 1807 vyhořel a již nebyl obnoven. Snížená budova byla následně upravena na chlévy.

Tvrz se prvně vzpomíná v roce 1646. Po roce 1684 byla přestavěna na barokní zámek, který byl od konce 18. století využíván pro správní účely. Ve 20. letech 19. století byl zámek upraven na chlévy a sýpku. Dnes je areál v soukromém vlastnictví a slouží pro potřeby zemědělské farmy.

Málo zřetelná terénní vlna po tvrzišti v místě domu č. p. 1, které zčásti zaniklo při stavbě silnice v 70. letech 19. století. O existenci tvrze nejsou žádné písemné zprávy.

Velký semínský akvadukt (13,2 m) byl vybudován r. 1892 jako součást pardubické rybniční soustavy, tvořené mnoha rybníky a kanály. Akvadukt, vedoucí vodu Mlýnského náhonu přes Zadní Lodrantku, byl opraven r. 1984. R. 2009 hrozilo jeho zborcení; po zapsání mezi kulturní památky byl r. 2011 opraven.

Přírodní památka Vesecký kopec byl do 60. let minulého století největším písečným přesypem - dunou v Čechách. Tento fenomén s jemnozrnným pískem z labských teras byl zachráněn v roce 2004, kdy zde přestala těžba písku. Vyskytuje se zde četná vzácná pískomilná fauna a flóra.

Věžový vodojem je jednou z památek na výstavbu původního skupinového vodovodu pro okolí Dašic, která vznikla v období 1. světové války a v nezměněném stavu se dochovala dodnes.