Turistické cíle v okolí obce Černá u Bohdanče

Románský jednolodní kostel z r. 1165, v baroku přistavěna čtvercová sakristie. V interiéru románská žulová křtitelnice.

Barokní kostel, s obdélnou lodí, půlkruhem zakončeným závěrem a čtvercovou sakristií postaven se samostatnou zvonicí r. 1732 v místě snad románské svatyně. R. 1745 se zhroutila klenba lodi, r. 1771 kostel vyhořel. Poč. 20. st. přistavěna hranolová věž a zbořena zvonice. Skromný mobiliář barokní.

Původně románsko-gotický kostel, upravený a rozšířený 1729. Věž z let 1816–17 nahradila dřevěnou zvonici. Na opěrné zdi u kostela devět náhrobků z let 1602–1753.

Gotický kostel z konce 13. století vypálen s celou obcí r. 1469 Uhry, obnoven až v baroku, kdy byly Slatiňany samostatným panstvím. Současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1891-1892 podle plánů Františka Schmoranze, tehdy farní kostel rozšířen a spojen krytou chodbou se zámkem.

Gotický kostel sv. Matouše pochází přibližně z roku 1280. Původně opevněn zdí a příkopem. Několikrát přestavován a opravován. Areál kostela dobudován r. 1849. Do areálu patří i barokní kostnice z 18. stol. stojící na hřbitově u kostela. Pseudobarokní oltář s obrazy pochází z 2. pol. 19. stol.

Pozdně gotická bohoslužebná budova Katolické církve v Chrudimi v Zieglerových sadech, původně hřbitovní kostel. Vysvěcen v roce 1521, v polovině 18. století přestavěn.

Kostel sv. Michaela archanděla gotického původu ze 14. stol. je jediným pozůstatkem vsi Lepějovice, která zanikla zčásti při budování rybníků v 16. stol. a definitivně při parcelaci dvorů na choltickém panství v 18. stol. Kostel na hřbitově přestavěný r. 1819 a opravený r. 1889 se nyní nevyužívá.

Novorenesanční kostel sv. Mikuláše byl stavěn na přelomu 19. a 20. stol., dokončen r. 1903. Nahradil dřevěnou stavbu téhož zasvěcení z r. 1665, přenesenou r. 1894 na Národopisnou výstavu. Z původního kostela zachována většina vnitřního zařízení. Kolem něj funkční hřbitov.

Gotický kostel sv. Mikuláše ve Stolanech ze 14. stol. s neobvyklou věží zakončenou kamenným jehlancem a cimbuřím. Nyní filiální kostel ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Novorománský kostel postavený v letech 1873–1874 stojí na místě původního, dřevěného kostelíka ze 17. stol., který měl rovný trámový strop a oblou apsidu. Původní zařízení bylo přeneseno do kostela nového. Kostel má 4 zvony. Kostelní věž, vysoká 46 m, je dominantou okolí.

Farní kostel sv. Petra a Pavla gotického původu doložen od 14. stol. Při barokní přestavbě r. 1768 zachovány některé gotické části. Vnitřní vybavení převážně z 18. stol., varhany z r. 1847.

Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., připomínán r. 1350 jako farní. Stojí na návrší na hřbitově, obklopen původně hradními valy s příkopy. Měl staršího, románského předchůdce, což prokázaly vykopávky. Regotizován r. 1898. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.