Turistické cíle v okolí obce Černá u Bohdanče

Pomník z r. 1960, v r. 2000 obnovený pietní deskou, připomíná největší železniční neštěstí v dějinách Československa. Dne 14.11.1960 kus od stanice Stéblová na trati Pardubice–Hradec Králové došlo k čelní srážce dvou osobních vlaků s následným požárem. Zahynulo 118 lidí.

Silně zarostlé tvrziště z přelomu 13. a 14. století spolu se zbytky zaniklé vsi nedaleko vsi Kosice. Koncem 15. století připojeno k panství chlumeckému a v roce 1521 se už tvrz nepřipomíná. Ves zanikla za třicetileté války.

Chráněné území tvoří dvě menší bezodtokové lesní tůně na místě někdejšího třešňového sadu. Předmětem ochrany jsou populace obojživelníků a jejich biotop. Zejména se jedná o čolka velkého a možnost jeho rozmnožování.

V místech Podhůrského dvora staví Pernštejnové v 1/2 16.st. v daňčí oboře renesanční lovecký zámeček - Jägerhaus. Prodělal několik stavebních úprav, barokních, klasicistních i architektonicky devastujících z konce 20.stol. Dnes byl vrácen do klasicistní podoby a je nejstarším objektem obce Ráby.

V r. 1882 baron Richard Drasche z Wartinbergu nechává postavit lovecký zámeček v alpském stylu nedaleko vsi Ráby. V minulém století sloužil jako Ústav pro mentálně postižené. Sociálnímu ústavu byla postavena v r. 2000 v Rábech nová budova a dnes zámeček slouží jako Muzeum perníku a centrum pro děti.

Radnice postavená roku 1530 na parcelách tří starších domů s využitím architektonických článků z pardubické pernštejnské terakotové dílny. Přestavěna 1772, upravována v 19. a 20. století. Dnes sídlo městského úřadu, v přízemí restaurace.

Domek, typická zemědělská usedlost a kovárna s jednou obytnou místností, je místem, kde se narodil Václav Veverka kovář a s bratrancem Františkem vynálezce ruchadla, které zjednodušovalo a zkvalitňovalo orbu. Na zahradě domku památník ve tvaru pylonu, za domem památník v místě první orby ruchadlem.

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

Po r.1497 tvrz zaniklá beze stop. Koncem 16.st. vybudována renesanční budova. Po r. 1691 přestavěna a rozšířena v barokním slohu, označovaná jako zámek. Do r.1855 sloužil potřebám místního pivovaru. V druhé pol.19.st. zámek změněn v obytnou budovu.

Semínský akvadukt je významným středověkým dílem, vybudovaným v letech 1498–1521. Převádí tok Opatovického kanálu (umělý kanál, který byl vybudován r. 1513 a jeho celková délka byla 34,7 km) přes Sopřečský potok. Akvadukt je zajímavou technickou památkou.